Liborius Wagner
9. prosince, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | 1631 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 5. 12. 1593 v Mühlausenu ve východním Německu do luteránské rodiny. V roce 1613 odešel za studiem svobodných umění do Lipska. Další rok pokračoval ve studiu v Gotha a v roce 1619 ve Štrasburku. Zde získal magisterský titul a potom se neúspěšně ucházel o místo učitele v rodném městě. To mu pomohlo v rozhodnutí začít v roce 1622 studovat teologii na univerzitě ve Würzburgu. Seznámil se s jezuity a to jej dovedlo k tomu, že v roce 1622 konvertoval ke katolické církvi.Vysvěcen na kněze byl 29. 3. 1625 ve Würzburgu. Bylo mu 32 let, když se stal kaplanem v Hardheim Odenwald a následujícího roku byl ustanoven farářem v Altenmünster u Schweinfurtu. Nejprve zde měl problémy v souvislosti s tvrdostí kanonického práva v záležitosti pohřbů osob jiného vyznání. Za třicetileté války, v roce 1631, se snažil před armádou švédského krále ukrývat ve škole v Reichmannshausenu. Byl však 4. 12. zajat a dopraven na zámek Mainberg v Schonungenu v Bavorsku. Podle některých údajů na laně za koněm. Od protestantů zde byl krutě mučen, protože se odmítal vzdát své katolické víry. Podle jedné z více verzí mu kladivem roztloukali prsty, potom i ruce a bodali ho do nohou.
Po pěti dnech mučení, při kterém nepřestal vyjadřovat svou věrnost římskokatolické církvi, ho u Schonungenu v blízkosti řeky ubili. Údajně do něj stříleli a ještě použili meče. Mrtvé tělo zbavené kněžského oděvu vhodili vrahové do řeky Mohan. Odtud bylo neznámými muži vyloveno a pohřbeno na blízké louce. Po skončené nadvládě Švédů bylo z rozhodnutí biskupa ve Würzburgu jeho tělo exhumováno a dočasně umístěno v kapli zámku Mainberg. Odtud bylo 15. 12. 1637 přeneseno do farního kostela sv. Vavřince v Heidenfeldu.
Blahořečený byl 24. 3. 1974 papežem Pavlem VI.
Ioannes Didacus♦ (1548); Gorgonia (asi 370); Valeriana (století neznámé); Leocadia (asi 304); Syrus, ep. Papien (s. IV.); Cyprianus, abbas Genoliacen (s. VI.); Ioannes Minami Gorōzaemon♦ (1603); Simon Takeda Gohyōe et socii♦ (1603); Liborius Wagner♦ (1631); Petrus Fourier (1640); Bernardus Maria a Iesu (Cæsar) Silvestrelli♦ (1911); Iosephus Ferrer Esteve♦ (1936); Richardus de los Ríos Fabregat, Iulianus Rodríguez Sánchez et Iosephus Giménez López♦ (1936); Iosepha Laborra Goyeneche et V sociæ: Carmen Rodriguez Banazal, Maria del Pilar Nalda, Stephana Irisarri, Isidora Izquierdo et Dolora Broseta Bonet♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský