sv. Lukáš

Lucas, episcopus

10. prosince, připomínka
Úmrtí:	1114

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi kolem roku 1040 v Melicuccà v provincii Kalábrie v Itálii. Otec se jmenoval Ursino a matka Marie. Jako mladý muž se rozhodl pro život baziliánského mnicha v jeskyním klášteře Eliáše Speleoty (pam. 11. 9.), kde vytrvale studoval posvátné texty. Přijal kněžské svěcení a v roce 1092 byl zvolen biskupem pravoslavné diecéze Isola di Capo Rizzuto v Kalábrii. Zde neúnavně hlásal Boží slovo, pečoval o chudé a staral se o formaci mnichů. Po nějakou dobu působil i na Sicílii, kde také uděloval kněžské svěcení. Vrátil se pak do Kalábrie, kde poměrně často bylo jeho kázání doprovázeno zázračnými událostmi. Traduje se skončení sucha, uzdravení nemocných, vyhnání zlého ducha i zahnání nebezpečného vlka. Jsou zaznamenány i zázraky po jeho úmrtí, k němuž došlo v klášteře svatého Mikuláše z Vittorito, který založil. Připomíná se také jeho spisovatelská činnost, zvláště psaní oslavných hymnů. Pohřben byl údajně v Solano poblíž Bagnara v Kalábrii. Později byl přenesen do katedrály v Bova a část jeho ostatků byla přenesena do kláštera Santissimo Salvatore Messina na Sicílii.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo de Loreto; Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando^♦ (1880); Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca^♦ (1909); Gundisalvus Viñes Masip^♦ (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo^♦ (1936); Antonius Durcovici^♦ (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský