Gregorius, Pp III
| 10. prosince, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 741 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Sýrii a jako mladý muž přišel do Říma. Stal se oblíbeným knězem u sv. Chrysogona v Římě a v den pohřbu papeže Řehoře II., kdy byli oprávnění voliči budoucího papeže pohromadě, rozhodli se velmi rychle pro tohoto kněze. Násilím ho vyzvedli na ramena a jednomyslně provolali papežem. Jeho biskupské svěcení a nastolení se konalo 18. 3. 731, po té, až došlo potvrzení byzantského císaře. Jednalo se o poslední papežskou volbu, pro kterou bylo ještě žádáno exarchovo potvrzení. Ten ho dával v naději, že získá náklonnost papeže.Papež však následně s tímto císařem Lvem III. vedl nemalý boj ohledně uctívání obrazů. Vyslanci a legáti, kteří se za císařem vydali do Konstantinopole, byli zadrženi už na Sicilii na pokyn místodržícího. Řehoř III. v listopadu 731 svolal do svatopetrského chrámu synodu na obranu svatých obrazů. Účastnilo se jí 93 biskupů a nad ikonoklasty byla vyslovena exkomunikace. S usnesením vyslaný Defensor Konstantin byl na příkaz sicilského místodržitele uvězněn. Langobardský král Luitbranda vtrhl na římské území a vydrancoval chrám sv. Petra. Papež potom marně hledal pomoc u franského vladaře Karla Martela, protože ten byl spřátelen s Langobardy. Ty k odtáhnutí z Říma do Pavie přiměly hlavně vysoké letní teploty.
Řehoř, obklíčen nepřáteli, nikde nenašel zastání a sám se snažil podle možnosti zajistit opravy římských hradeb. Římské chrámy vyzdobil novými obrazy. Jmenoval horlivého apoštola Bonifáce arcibiskupem a apoštolským vikářem pro celé Německo.
V byzantské říši císařský princ Konstantin Kopronymos vedl boj i proti ostatkům svatých. Řehoř III. v té době dal postavit u sv. Petra kapli zasvěcenou všem svatým k uchovávání ostatků a o svátcích mučedníků zavedl v katakombách mše svaté i rozsvěcování světel u hrobů světců. V Zátibeří založil klášter ke cti sv. Chrysogona.
Z Východu do Říma přicházelo mnoho mnichů-umělců, které papež vřele přijímal a rozmisťoval v italských klášterech. Tehdy bylo před byzantskými obrazoborci zachráněno více obrazů, které byly přeneseny do Itálie. Při smrti Řehoře III. 28. 11. 741 Řím plakal a rozloučil se s ním pohřbem u Svatého Petra. Svátek slavený původně v uvedený den se v Martyrologium Romanum z r. 2001 připomíná 10.12.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo de Loreto; Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando♦ (1880); Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca♦ (1909); Gundisalvus Viñes Masip♦ (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo♦ (1936); Antonius Durcovici♦ (1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský