Epimachus, Alexander, Ammonarion, Mercuria, Dionysia et alia
| 12. prosince, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | 250 |
ŽIVOTOPIS
Římské martyrologium nám zde připomíná skupinu mužů a žen, k nimž přidává další umučenou osobu, jejíž jméno není ani známo. I když nešla identifikovat, Bůh zná každého i míru jeho lásky při smrti. Zcela srozumitelná jsou Ježíšova slova. „Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi.“ (Mt 10,32)Ti, kteří neváhali a přiznali se v Alexandrii ke Kristu, byli pro jeho jméno vězněni v řetězech. Byli krutě bičováni a kati ve službách císaře Decia se je snažili mučením donutit k rouhání.
Epimach a Alexandr byli po dlouhém věznění v řetězech různě mučeni a pro svou víru v Krista nakonec prý vhozeni do vápna, které se začínalo hasit. Ze zmínek o upálení je nejednou odvozováno upálení ohněm.
Jako svědek je uváděn Dionysius, biskup Alexandrie. V témže dni a na stejném místě byli umučeni čtyři další věřící v Krista. První z nich, Amonariona, je uváděna jako panna. Odmítala opakovat rouhání tak odhodlaně, že se soudce cítil překonán a prý v obavě z řečí o síle těchto žen nařídil okamžitou popravu. Druhá, Merkurie, je představována jako starší paní a Dionýsie prý měla několik dětí. Soudce poznal, že mučením odpor těchto žen nezlomí. Poslední z umučených je osoba neznámého jména.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, de Guadalupe ; Epimachus, Alexander, Ammonarion, Mercuria, Dionysia et alia (250); Spyridon (asi 348); Finnianus (549); Corentinus (s. VII./VIII.); Israel (1014); Vicelinus (1154); Bartholus Buonpedoni♦ (1300); Conradus de Ophyda♦ (1306); Iacobus Capocci (1308); Simon Phan Ðắc Hòa (1840); Pius Bartosik (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský