Victoricus et Fuscianus
11. prosince, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | asi s. III. |
ŽIVOTOPIS
O této dvojici bývá uváděno, že asi kolem poloviny třetího století byla ve skupině misionářů, které sv. Dionýsius (pam. 9. 10.) vyslal na sever Galie, tehdy nazývané Belgická, v dnešní Francii. Viktorik a Fuscián hlásali evangelium germánskému kmeni Moriniërs v Thérouanne. Potom působili na území pozdější diecéze Saint Quentin. Zde, za prefekta Rictiovara, byli v Amiens mučeni a byly jim znetvořeny obličeje. Pak byli sťati pro věrnost v Boží službě sťati. Ostatky obou mučedníků byly asi až po 300 letech objeveny sv. Honorátem (pam. 16. 5.) údajně na pokyn anděla. Jsou uloženy v chrámu Sains-en-Amiénois na jihu Amiens.Damasus Pp. (384); Victoricus et Fuscianus (asi s. III.); Sabinus, ep. Placentin (po skončení IV. století); Daniel, stylita Cpoli (493); David♦, monachus (1179); Francus Lippi♦ (1292); Hugolinus Magalotti♦ (1373); Hieronymus Ranuzzi♦ (asi 1466); Martinus Lumbreras Peralta et Melchior Sánchez Pérez♦ (1632); Arthurus Bell♦ (1643); Maria a Columna Villalonga Villalba♦ (1936); Maria a Mirabilibus Iesu Pidal y Chico de Guzmán (1974)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský