blah. Jan Marinoni

Ioannes (Franciscus) Marinoni

13. prosince, připomínka
Postavení:	kněz CRth
Úmrtí:	1562

ŽIVOTOPIS

Narodil se 25. 12. 1490 v Benátkách v severní Itálii do bohaté rodiny jako třetí syn a dostal jméno František. Po čase se stal pilným studentem na univerzitě v Padově. V roce 1515 přijal kněžské svěcení a kanovnickou službu v katedrále svého rodného města u sv. Marka. Dále jako kaplan působil v nemocnici mezi nevyléčitelně nemocnými a 9. 12. 1528 se připojil k řeholnímu společenství kleriků zvaných theatiniáni, založenému čtyři roky před tím Kajetánem de Thiene (pam. 7. 8.). Členové této kongregace CRth se zaměřovali na kvalitní službu náboženského vzdělávání duchovenstva i lidu a nesměli nic vlastnit. František Marinoni zde přijal nové jméno Jan a hábit z rukou Petra Caraffa (který se r. 1555 stal papežem Pavlem IV.). Řeholní sliby složil 29. 5. 1530. Vynikl jako neúnavný kazatel s heroickou láskou k ukřižovanému Kristu a často připomínal, co vykonal Ježíš pro naši spásu. Dalšími Janovými vlastnostmi byla jeho mírnost a schopnost vést druhé k intenzivnějšímu vnitřnímu životu. V dubnu 1540 byl jmenován představeným domu S. Paolo Maggiore a stal se duchovním vůdcem komunity dominikánských řeholnic. Později mu papež Pavel IV. nabízel arcibiskupský stolec v Neapoli, ale on, nejspíše z pokory, odmítl stát se biskupem. V roce 1558 začal s přípravou výstavby nového konventu S. Paolo Maggiore. Zemřel 12 dnů před dovršením věku 72 let. Jeho ostatky byly uloženy v kryptě baziliky S. Paolo Maggiore. Za blahoslaveného byl prohlášen 5. 12. 1764 Klementem XIII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Lucia, virgo et m. (asi 304-305); Ariston, m. in Portu Romano (asi s. IV.); Antiochus, m. in Sardinia (asi s. IV.); Eustratius, Auxentius, Eugenius, Mardarius et Orestes (asi s. IV.); Iudocus (asi 669); Autbertus, ep. Cameracen (asi 670); Othilia, abbatissa (asi na konci VII. století); Ioannes (Franciscus) Marinoni^♦ (1562); Antonius Grassi^♦ (1671); Maria Magdalena della Passione^♦ (1921); Petrus Cho Hwa-sŏ et V socii: Petr Yi Myŏng-sŏ, Petrus Yi Myŏng-sŏ, Bartholomæus Chŏng Mun-ho, Petrus Sŏn Sŏn-ji, Iosephus Petrus Han Chae-kwon et Petrus Chŏng Won-ji (1866)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský