Francisca Schervier
| 14. prosince, připomínka | |
| Postavení: | zakladatelka kongregace SPSF |
| Úmrtí: | 1876 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 3. 1. 1819 v Aachen v Cáchách v Německu jako dcera obchodníka Johanna HC Schervier a Marie Louise Victoire Migeon původem z Francie. V září 1818 císař František I. navštívil továrnu Scherviers a při tom bylo domluveno, že bude kmotrem majitelově očekávanému dítěti. Tím byla dívka, která po tomto svém kmotru dostala jméno Františka. Patronem se jí stal světec z Assisi. Ve 13 letech Františce zemřela matka a v dalším roce i dvě její starší sestry.Mladá Františka byla velkorysá k lidem v nouzi. Prodala dárky od vznešeného kmotra a peníze dala na jejich potřeby. V roce 1840 se jako 21letá zapojila do skupiny, jejíž členové navštěvovali chudé, nemocné a snažili se poskytovat pomoc sexuálně zneužívaným dívkám. Františka prý jednou šla v převleku za muže dokonce do nevěstince zachránit jistou dívku.
V roce 1844 Františka vstoupila do třetího františkánského řádu (TOF). V dalším roce předala starosti o domácnost mladší sestře a společně s Alžbětou Kochovou a dalšími třemi ženami založila řeholní společnost „Chudé sestry sv. Františka“ (SPSF) jako dvě větve, kontemplativní a aktivně činnou. Družky, které Františka vedla, a zejména ona sama, vynikaly až nadpřirozenou láskou k chudobě i kajícími skutky a byly ve dne i v noci připravené poskytovat pomoc lidem v nouzi. V období válek pak působily u raněných v nemocnici a podobnou službu vykonávaly za epidemie cholery. V roce 1850 Františka se svými sestrami založila nemocnici pro nevyléčitelně nemocné a několik vývařoven pro chudé. Snažila se také o potřebnou duchovní péči pro odsouzené ženy.
V srpnu 1851, kdy arcibiskup Kolína schválil činnost řeholního společenství Františky, přijalo prvních 24 sester oficiálně hábity v kostele svatého Pavla v Cáchách. O rok později, 25. 8., zde tyto sestry složily věčné sliby. Jako kongregace bylo toto společenství sester potvrzeno papežem až v roce 1908.
Domy těchto sester se rozšířily nejen v Německu, ale roku 1855 vyslala Františka šest sester i do Ameriky, aby v Cincinnati ve státě Ohio založily nemocnici. Za občanské války v letech 1861-65 Františka byla těmto sestrám osobně pomáhat ošetřovat zraněné vojáky a pomáhat lidem, co přišli o své domovy. Za prusko-francouzské války v roce 1870 sestry údajně pomáhaly ve vojenských sanitkách raněným přímo v první linii. Rakouská císařovna těmto sestrám v roce 1871 udělila vyznamenání kříže za jejich obětavou práci.
Františka zemřela 14. 12. 1876 v Cáchách. Nejprve byla pohřbena v Ostfriedhofu a v červenci 1880 byly její ostatky umístěny do krypty mateřince kongregace. Odtud byly 14. 12. 1973 přeneseny do kaple. Blahořečená byla 28. 4. 1974 papežem Pavlem VI.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes a Cruce, presb. et doctor Eccl. (1591); Heron, Ateus, Isidorus et Dioscoro (250); Thyrsus, Leucius, sv. Callinicus et socii (asi 250); Drosis (s. III./IV. ); Ares, Promus et Elias (308/309); Pompeius, ep. Papien (s. IV.); Nicasius, ep. Remen (407); Agnellus, abbas (asi 596); Venantius Fortunatus (po roce 600); Folcuinus (855); Bonaventura Bonaccorsi♦ (asi 1315); Nimatullacius al-Hardini(Iosephus Kassab)♦, presbiter (1808-1858); Francisca Schervier♦ (1876); Protasius (Antonius) Cubello Minguell♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský