Aggæus, propheta
| 16. prosince, připomínka | |
| Postavení: | prorok |
| Úmrtí: | po roce 520 př. Kr |
| Atributy: | trosky chrámu, muž s vousy - starý prorok, sekera, svitek s textem, měšec |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium nám dnes připomíná ze starozákonních světců proroka Agea, který za vlády judského krále Zerubábela vyzýval lid jménem Božím ke znovuvystavění Božího chrámu.Podle některých údajů se Ageus narodil v Chaldeji během babylonského zajetí asi v VI. století před n. l.
Obyvatelé Judska byli jako zajatci deportováni do Babylonu v letech 587/6 př. n. l. Zpět z babylonského zajetí jim byl umožněn návrat do vlasti po obsazení Babylonu Peršany od krále Kýra II. v letech 538/539 př. n. l. Mnohým judejcům se však nechtělo vrátit do zpustošené země. Jako král či místodržící v Jeruzalémě byl jmenován Zerubábel, příbuzný Jójakína. Jednalo se tedy o navázání na dřívější (předexilní) královskou linii. Opětná výstavba Jeruzalémského chrámu ale vázla a Ageus jako prorok poslaný Hospodinem vybízel k jeho vybudování od konce srpna do začátku prosince 520 př. n. l. Jeho nástupcem v prorockém povolání se stal prorok Zachariáš (pam. 6. 9.), který začal vystupovat asi dva měsíce po proroctvích Ageuse.
Proroctví Ageuse jsou ve SZ zařazena mezi tzv. „Dvanáct malých proroků“. Ač patří mezi nejkratší knihy, jedná se o čtyři proroctví nemalého významu, která mají co říci i nám, lidem dnešní doby.
V první části proroctví Bůh skrze Ageuse vytýká Izraelcům, že ho nepostrádají, protože mu nestavějí chrám. Slovy výtky k Zerubábelovi a k veleknězi Jóšuovi vybízí Boží služebníky, aby dávali uctívání Boha před své zájmy. (1,2-8). Také my máme svůj vztah s Bohem mít vždy na prvním místě.
Druhá část je povzbuzením pro budovatele chrámu, kterým se dílo zdálo moc skromné. Bohu však nejde o nějakou formálnost, ale o vztah. Říká: „Můj duch stojí uprostřed vás. Nebojte se!“ (2,5) Obavy rozptyluje tím, že druhému chrámu přislibuje více slávy.
Ve třetí části Ageus volá k svatosti života a ohlašuje Boží požehnání. Nejprve mluví o poskvrněnosti izraelského lidu, připomíná, že to, co dělali svévolně, bylo poskvrněné hříchem a neposlušností, a proto tomu Bůh nepožehnal. To jim i nám má být k zamyšlení.
Čtvrtá část je závěrem, v němž Bůh dává Židům nahlédnout do převratné budoucnosti, která přinese chrámu slávu. Bude vyvýšen i vyvolený služebník.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Adalheidis, imperatrix (999); Aggæus, propheta (po roce 520 př. Kr); martyres in Africa virgines sub Hunnerico (asi 480); Beanus, eremita (století neznámé); Everardus, comes Foriulien (867); Ado (875); Macarius de Collesano, monachus (1005); Sebastianus Maggi♦ (1496); Maria ab Angelis (Marianna); Fontanella♦ (1717); Clemens Marchisio♦ (1903); Honoratus de Biala Podlaska (Florentius); Kazminsky♦ (1916); Philippus Siphong Onphitak♦ (1940); Ioannes Wauthier, Iosephus Tien et XV. socii♦ (1967)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský