Everardus, comes Foriulien
16. prosince, připomínka | |
Úmrtí: | 867 |
ŽIVOTOPIS
Everad, uváděný také pod jménem Eberhard, se narodil kolem roku 810 jako syn hraběte Unruocha z Ternois, tedy oblasti Pas-de-Calais v severní Francii. Everadův otec byl po určitou dobu vysokým úředníkem u dvora Karla Velikého a potom ke konci života odešel do kláštera. Připomíná se, že Everad jako mladý voják vynikal statečností a čistotou srdce. Zdědil titul markýz z Friuli i oblast v italském regionu Friuli-Venezia Giulia a v únoru 828 se stal jedním z nejmocnějších mužů v říši. Údajně kolem roku 836 se oženil s Gizelou, dcerou Ludvíka Pobožného, která byla blízkou příbuznou Karla Velikého a Lothara I. S ní měl Everad větší počet dětí, který je v jeho biografiích uváděn dost odlišně. V jednom životopise, zpracovaném v Norsku, je vyjmenováno deset dětí i s daty jejich úmrtí. Italské životopisy někde zmiňují dětí pět, jinde osm. Tři z jejich dětí si později zvolily řeholní povolání. Traduje se, že rodina žila příkladným životem a Everad dbal na přiměřenou náboženskou výchovu dětí.Je představován jako starostlivý a laskavý otec i jako vůdce, vědec a diplomat. V roce 842 působil jako vyslanec císaře Lothara v záležitostech jeho snah zachránit mír a integritu říše dohodou mezi bratry na základě územního rozdělení.
Everad s manželkou Gizelou poskytovali pomoc chudým, budovali kostely a kaple. V roce 838 Everad založil opatství Saint-Calixte pro řeholní kanovníky v Cysoing na pozemku své manželky. Údajně se podílel na vybudování i jiných klášterů, ale doklad o tom není znám. Z jeho závěti, která se týká i knihovny s díly teologickými, dějepisnými a vědeckými i z oboru lékařství, je usuzováno na jeho vzdělanost, o které svědčí i dochované rukopisy.
Zemřel údajně v Musiestro nedaleko Treviso v Itálii, odkud jej později syn i s ostatky jeho ženy přepravil do opatství v Cysoing. Je také zaznamenáno slavnostní přenášení ostatků Everada, které se tehdy rovnalo povýšení ke cti oltáře bez oficiální kanonizace. Uvádí se, že mezi svaté byl zapsán na základě úcty.
Adalheidis, imperatrix (999); Aggæus, propheta (po roce 520 př. Kr); martyres in Africa virgines sub Hunnerico (asi 480); Beanus, eremita (století neznámé); Everardus, comes Foriulien (867); Ado (875); Macarius de Collesano, monachus (1005); Sebastianus Maggi♦ (1496); Maria ab Angelis (Marianna); Fontanella♦ (1717); Clemens Marchisio♦ (1903); Honoratus de Biala Podlaska (Florentius); Kazminsky♦ (1916); Philippus Siphong Onphitak♦ (1940); Ioannes Wauthier, Iosephus Tien et XV. socii♦ (1967)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský