Used with permission of The Hagiography Circle
Philippus Siphong Onphitak
16. prosince, připomínka | |
Postavení: | laik, katecheta |
Úmrtí: | 1940 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 30. 9. 1907 v Nong Seng v provincii Nakhon Phanom v Thajsku jako syn Intonga a jeho ženy Phengy. Po střední škole v Songkhon, kam se v roce 1926 přestěhoval, zde vyučoval a působil i jako katecheta. V roce 1931 se oženil s Marií Thong a s ní měl pět dětí.První misionáři přišli do Thajska sice už v roce 1554, avšak thajská vláda v roce 1939 označila křesťanství za cizí náboženství a začala vyvíjet snahu o jeho vymýcení. Zavírala kostely a zabavovala všechny církevní budovy. Budhismus měl nahradit křesťanské náboženství. Na thajské křesťany byl vyvíjen nátlak, aby se vzdali své víry a od roku 1940 se stupňovalo brutální pronásledování katolíků.
V obci Songkhon na území vikariátu poblíž hranic s Laosem, kde bývala stanice pařížské misijní společnosti, nepřestával být aktivní laický katecheta Filip Siphong Onphitak. Byl to vzorný otec rodiny a od vyhoštění posledního kněze farnosti také duchovní vůdce celého křesťanského společenství.
V Muang Phaluka byl proto 16. 12. po určitém mučení za městem zastřelen. Z nařízení policie byl prý lidmi z Phaluka pohřben a jeho hrob byl pokryt trním z důvodu pověry, že by jinak mohl strašit živé. Jeho ostatky se našly až v roce 1959 a byly pak důstojně uloženy s dalšími šesti mučednicemi popravenými jen o 10 dnů později (viz pam. 26.12).
Všech těchto sedm thajských mučedníků o misijní neděli 22. 10. 1989 blahořečil papež Jan Pavel II.
Adalheidis, imperatrix (999); Aggæus, propheta (po roce 520 př. Kr); martyres in Africa virgines sub Hunnerico (asi 480); Beanus, eremita (století neznámé); Everardus, comes Foriulien (867); Ado (875); Macarius de Collesano, monachus (1005); Sebastianus Maggi♦ (1496); Maria ab Angelis (Marianna); Fontanella♦ (1717); Clemens Marchisio♦ (1903); Honoratus de Biala Podlaska (Florentius); Kazminsky♦ (1916); Philippus Siphong Onphitak♦ (1940); Ioannes Wauthier, Iosephus Tien et XV. socii♦ (1967)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský