Verginia Centurione Bracelli
| 15. prosince, připomínka | |
| Postavení: | vdova |
| Úmrtí: | 1651 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 2. 4. 1587 v Janově v Itálii jako dcera dóžete (hlavy bývalé janovské republiky) Jiřího Centurione a Lelie rozené Spinolo. Na přání otce se v 15 letech provdala za Kašpara Bracelliho, který začal žít velmi lehkovážně. Byl náruživým hazardním hráčem a alkoholikem. Přes toto poznání i šok Virginia s Kašparem věrně zůstávala. Měla dvě dcery, byla dobrou a milující matkou, ve vztahu k muži byla trpělivá a pokorou s modlitbami dosáhla toho, že se Kašpar před smrtí smířil s Bohem. Bylo jí teprve 20 let, když se stala vdovou.Návrhy na vstup do nového manželství zásadně odmítla a udělala slib čistoty. Rozhodla se žít asketicky, s dcerami a matkou. Po třech letech si začala uvědomovat, že je zvána ke službě Bohu skrze jeho chudé a začala se věnovat charitativní činnosti. Někde se uvádí, že s péčí o její děti jí pomáhala tchyně a o jejich vzdělání dbal kapucín Matouš Bovonimo. Jinde se také uvádí, že dcery později odešly ke kanosiánkám. Virginia oproštěna od povinností k rodině se starala o opuštěnou mládež, pro kterou vytvořila čtyři školní střediska. Během zimy 1624-1625, za bojů vévody Savoye s Ligurií, se starala o 15 sirotků a potřeby mnoha chudých žen. V roce 1626 se zřekla všeho osobního majetku ve prospěch chudých a zasvětila se službě nejpotřebnějším, kterými druzí pohrdali. Obzvláště jí záleželo na místních opuštěných děvčatech, aby se z důvodu sociální nouze netopila v pokořující morální bídě.
Na pomoc chudým založila Centrum milosrdných žen (Centro Signore della Misericordia). V roce 1630 v Janově řádila epidemie a následně nastal velký hlad, kterým i z důvodu války severní Itálie trpěla. Ženy, které se připojily k Virginii Centurione Bracelliové, se snažily přinášet útěchu, probouzet naději i vzájemnou lásku na základě Boží lásky. Apoštolát těchto žen se pod vedením Virginie soustředil na opuštěnou mládež a byl vytvořen útulek (Opera del Rifugio) pro 40 mladistvých v pronajatém opuštěném klášteře v janovské čtvrti Monte Calvario. S touto činností vznikla 13. 4. 1631 kongregace sester Nejsvětější Matky z útulku na Monte Calvario (Suore di Nostra Signora del Rifugio in Monte Calvario). Virginie rozšířila úctu k Panně Marii Královně Janova a arcibiskupa diplomaticky přiměla k pozici organizátora lidových misií se čtyřicetidenními pobožnostmi. Znepřátelené strany se pod jejím vlivem usmiřovaly a lidé nabývali důstojnosti. Ve věku 60 let zemřela ve svém rodném městě. Papežem Janem Pavlem II. byla blahořečená 22. 9. 1985 a kanonizována 18. 5. 2003. Při jejím svatořečení papež prohlásil, že Virginie Církvi zanechala svědectví prosté a plodné svatosti. Zároveň připomenul její slova: „Je-li jediným cílem Bůh, dá se odolat všem protivenstvím a překonat všechny těžkosti.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Valerianus, ep. Avensan (po r. 460); Maximinus, presb. (s. VI.); Marinus♦, abbas (1170); Maria Annuntiata Victoria Fornari♦ (1617); Verginia Centurione Bracelli (1651); Maria Crucifixa De Rosa (1855); Ioannes Carolus Steeb♦ (1856); Maria Iulia Ivanisevic, M. Krizina Iosepha Bojanc, M. Antonia Iosepha Fabjan, M. Bernarda Teresia Banja et M. Berchmana Carolina Anna Leidenix♦ (1941); Ioannos Brenner♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský