blah. Nemesiána Julie Valle

Nemesia (Iulia) Valle, virgo

18. prosince, připomínka
Postavení:	panna z kongregace milosrdných sester
Úmrtí:	1916

ŽIVOTOPIS

Narodila se 26. 6. 1847 v severoitalském městě Aosta. Otec Anselmo Valle byl obchodník a matka Maria Cristina Dalbar zemřela dříve, než Julie dosáhla věku čtyř let. Spolu s bratrem pak byli vychováváni příbuznými, kteří se snažili, aby měli radostné dětství. Od 11 do 16 let byla Julie v penzionátu v Besançon ve Francii, kde se o její výchovu a vzdělání staraly milosrdné sestry založené Janou Antidou Thouret (pam. 24. 8.).

Návrat Julie k otci, který se přestěhoval se svojí druhou manželkou do Pont Saint Martin, nebyl příliš radostný. Její bratr Vincenc z důvodu napjaté situace, vyvolávané macechou, utekl z domu. Julie se snažila kvůli otci potíže snášet, ale když do Pont Saint Martin přišly milosrdné sestry, které Julie znala z Besançonu, navštěvovala je a objevila mezi nimi své povolání k řeholnímu životu. Brzy poté, co otec začal mluvit o jejím provdání, sdělila mu své rozhodnutí zasvětit svůj život pro záchranu duší a 8. 9. 1866 začala noviciát v Kongregaci sester milosrdenství ve Vercclli. Po noviciátu 29. 9. 1867 s řeholním jménem, které nosil mučedník Nemesius (pam. 10. 9.) za Dioklecianova pronásledovaní, nastoupila do Institutu sv. Vincenta v Tortole. Jako učitelka působila na základní škole a vyučovala ve vyšších třídách francouzský jazyk.

Již v noviciátu žila naplno odevzdanost Ježíši a často se modlila slovy, která si také napsala: „Ježíši, dej, abych se svlékla ze sebe a úplně se převlékla do Tebe. Pro Tebe žiji a pro Tebe umírám.“ S touto modlitbou v srdci se obětovala pro druhé, překonávala únavu, bolesti a podávala svědectví o své lásce k Ježíši. Připomínala, že jeho láska nezná hranic, a poukazovala na cenu, kterou On zaplatil. Proto v její službě bylo tolik laskavosti, pochopení i sebezáporů z lásky.

Ve 40 letech se stala představenou domu v Tortonc. Své zvolení přijala jako povolání k větší službě z lásky. Sestry učila obětavé lásce, která je trvalá, trpělivosti i navazování srdečných kontaktů s každým člověkem. Poté, co v roce 1903 byla přeložena do Borgara Torinese ležícího 10 km SZ od Turína, se pro tyto své výchovné metody u novicek dostala do konfliktu s provinciální představenou, která prosazovala přísnou a tvrdou výchovu. Nemesie kvůli tomu snášela výtky a pokoření, ale od metody výchovy, která předává lásku, neustoupila. Po 13 letech na tomto působišti zemřela ve věku 69 let.

Byla blahořečená 25. 4. 2004 v Římě papežem Janem Pavlem II. Ten při beatifikační slavnosti nejen vyzdvihl věrnost blahoslavené Nemesie v plnění úkolu ukazovat Boží lásku nejmenším, ubohým a každému člověku, ale zdůraznil i poselství této blahoslavené, která každému z nás opakuje: „Svatost nespočívá v tom, abychom dělali mnoho věcí nebo velké věci. Svatým je ten, kdo se zasvěcuje Pánu každodenně beze zbytku (bez výhrad) ve svém běžném životě.“

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Malachias, propheta (asi 1. pol. V. s. př. Kr.); Namphamo, Miggo, Sanames et Lucitas (století neznámé); Gatianus (s. III.); Flannanus (s. VII.); Winebaldus, abbas Heideheimen ; Nemesia (Iulia) Valle^♦, virgo (1916); Maria Virgo et exspectatio Messiae

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský