Marie Eva od Prozřetelnosti Noiszewska Used with permission of The Hagiography Circle
Marie Marta od Ježíše Wolowska Used with permission of The Hagiography Circle
Maria Eva a Providentia Noiszewska et Maria Martha a Iesu Wolowska
19. prosince, připomínka | |
Postavení: | mučednice SIC |
Úmrtí: | 1942 |
ŽIVOTOPIS
Marie Eva od Prozřetelnosti se narodila 24. 6. 1885 v Osaniszkách ve Vilniusu (dříve Vilno) na Litvě jako Bohumila Noiszewska. Byla první z jedenácti dětí Marie, roz. Andruszkie, a Kazimíra, který byl významný oftalmolog ve Vilniusu a později měl kliniku v Daugavpils v Lotyšsku. Zde se z důvodu matčina onemocnění o některé děti začala starat babička. Bohumila chtěla vstoupit do kláštera, ale na naléhání otce, který z ní chtěl mít lékařku, pokračovala ve studiu v Tule. Studium přerušila kvůli nemocné sestře a matce, o které se musela starat po bratrově smrtelné nehodě. Nakonec v roce 1914 získala doktorát medicíny a začala pracovat v nemocnici. V roce 1919 však vstoupila do Kongregace Neposkvrněného početí Panny Marie v Jazlowieci, kde přijala jméno Marie Eva od Prozřetelnosti. Po noviciátu začala pracovat jako učitelka, vychovatelka i školní lékařka na gymnáziu v Jazlowieci a ve Slonima. Ze ctností vynikala nejvíce skromností a pokorou.S vypuknutím druhé světové války začala propaganda proti Polsku i proti náboženství. Z kláštera udělali bolševici nemocnici, ve které ze sester nechali zřejmě jen Evu, která zde pracovala jako lékařka bez oddechu. Také pomáhala pronásledovaným a zajistila úkryt i Židům. V dubnu 1940 ji sovětské úřady pro podezření propustili a představená jí navrhla opustit Slonim. Proto odešla k Nowogrodku, kde pracovala jako lékařka. Po obsazení Běloruska Němci se v roce 1941 vrátila do Slonima a pokračovala zde ve své profesi. V polovině dalšího roku zesílil německý teror a došlo k zabití stovek lidí. Eva a její představená pomáhaly kde jen mohly a ignorovaly potřebu myslet více na svou bezpečnost.
Pro ukrývání židovské dívky byly zatčeny v pozdních večerních hodinách 18. 12. 1942 i s kaplanem Adamem Starkem, který obě sestry vyzpovídal. Ráno policisté na náklaďáku odvezli sestry na Pietralewickou horu. Jeden z nich se snažil Evě Noiszewské umožnit útěk, ale ona odmítla druhé opustit. Všichni byli zbaveni oděvů a nazí nahnáni k masovému hrobu, kde do nich začala stráž střílet z kulometů a vhodila mezi ně i nějaké granáty.
Marie Marta od Ježíše, pozdější představená, narodila se 12. 10. 1879 v polském Lublinu jako Kazimíra Wolowska do početné rodiny. Ve 13 letech ztratila matku, otec, který byl právník, se znovu oženil i ovdověl. Své děti, které nemohl zvládnout, chtěl dát do Ústavu sester Neposkvrněného početí Panny Marie. Kazimíra ho však přemluvila, aby je nechal doma a sama dbala o výuku a výchovu všech. Jejich dům se stal centrem společenského, vlasteneckého i náboženského života a lidé mu prý přezdívali Lublinský Vatikán.
Kazimíře se v 19 letech dostalo vnitřního poznání, že je povolána do kongregace Sester Neposkvrněného početí Panny Marie. Po dva roky s tím zápasila a v roce 1900 požádala o přijetí do kláštera v Jazlowieci na západě Ukrajiny. Začátek řeholního života prožívala se značnými těžkostmi a věčné sliby složila až 3. 7. 1909. Vyzrála v zodpovědnou osobnost a vědoma si svého poslání působila v centrech kongregace v Maciejowe, kde přijala osiřelé děti z Ruska a zřídila pro ně školu. Ve Wirowe působila v ekumenickém duchu s katolickými i pravoslavnými dětmi a ve Slonim v Bělorusku byla převorkou od srpna 1939. Nejprve přišly problémy v souvislosti s příchodem sovětské armády a potom v polovině roku 1941 s příchodem Němců. S dalším rokem se situace sester zhoršovala. V té době představená Marta pomáhala i židovským obyvatelům a dalším pronásledovaným. Závěr jejího života se zde spojuje s výše uvedenou sestrou Marií Evou od Prozřetelnosti, která byla mimo jiné lékařkou. Společně byly obě zabité a svědci u sestry Marty dosvědčují její slova o odpuštění vrahům.
Papež Jan Pavel II. 13. 6. 1999 obě řeholnice z kongregace sester Neposkvrněného početí Panny Marie blahořečil mezi 108 mučedníky z období okupace Polska.
Anastasius Pp I. (401); Urbanus Pp♦ (1370); Gregorius, ep. Autissiodorem (s. VI.); Gulielmus de Fenolis♦ (asi 1200); Maria Eva a Providentia Noiszewska et Maria Martha a Iesu Wolowska (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský