blah. Pavel Meléndez Gonzalo

Paulus Meléndez Gonzalo

23. prosince, připomínka
Postavení:	laik, mučedník
Úmrtí:	1936

ŽIVOTOPIS

Narodil se 7. 11. 1876 ve španělské Valencii. Ve 14 letech ztratil otce. Svůj volný čas pak věnoval pomoci matce a šesti mladším sourozencům. V 15 letech se zapojil do mariánského společenství a začal se účastnit nočních adorací. Každý den se snažil být na mši svaté. Ježíšova láska, kterou čerpal při jejím zbožném prožívání, ho vedla k činnostem, při nichž tuto lásku předával. Zvláště při návštěvách nemocných. Na univerzitě ve Valencii zároveň studoval s vynikajícím prospěchem práva a aktivně se podílel na akcích katolické mládeže.

Po studiích začal pracovat nejen jako právník, ale stal se i dobrým novinářem a po nějaké době také hlavním redaktorem novin "Las Provincias". S Dolores Bosceovou se oženil 25. 1. 1904 a měli spolu deset dětí. Během let byl členem katolické ligy i s určitými veřejnými funkcemi. Uvádí se, že 18 let byl poslancem. Jeho postoj týkající se veřejné morálky a náboženské svobody církve byl všeobecně známý, což představovalo jisté nebezpečí.

Politické napětí v prvních letech druhé španělské republiky stoupalo. V roce 1934 došlo k prvnímu, byť neúspěšnému pokusu o levicovou revoluci. V roce 1936 španělská občanská válka dosáhla svého vrcholu a komunisté se zaměřili na náboženské pronásledování.

Pavel Melendez pobýval v červenci v Paterna, v oblasti pod vládou republikánských úřadů, komunistických a revolučních výborů, které byly nachystány na systematické pronásledování mnoha katolíků. Pavel by ve Valencii zřejmě našel úkryt, ale jeho syn Karel byl vážně nemocen. Pavel upřednostnil zajišťování zdravotní péče o syna před nabízenou pomocí k útěku. V odpoledních hodinách ho 25. 10. přišli nepřátelé zatknout a s ním odvedli i jeho syna Alberta. Téměř dva měsíce je věznili a vyslýchali. Pavel Melendez na dotazy neohroženě vyznával, že je římskokatolík. Na dotazy spoluvězňů, co s nimi asi bude, vyjadřoval svou víru v Boží prozřetelnost a dopředu přijímal, co dopustí. „Jsme tady, protože to Bůh dovolil, jsme v jeho rukou. Máme-li se stát mučedníky, budou do nás nejspíš střílet, a pokud ne, budeme svobodni. Prosím pouze Pána, aby mi dal svou lásku a milost a to mi stačí.“ V té době se dozvěděl i o smrti svého syna Karla. Přiblížil se Štědrý den, který měl tento otec oslavit se dvěma syny už v nebi. Rodina prý dostala informaci, že otec se synem byli propuštěni, ale jedna z dcer se silným podezřením šla na Štědrý den na hřbitov a našla mrtvého otce i bratra plné střel. K jejich mučednické smrti s určitou pravděpodobností došlo 23.12.

Blahořečený byl 28. 10. 2007 papežem Benediktem XVI. ve skupině 498 mučedníků. Jejich společná památka je 6. listopadu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Kęty (1473); Servulus, paralyticus (asi 590); Theodulus, Saturninus, Euporus, Gelasius, Eunicianus, Zoticus, Pontius, Agathopus, Basilides et Evaristus (250); Ivo, ep. Carnuten (1116); Hartmannus^♦ (1164); Thorlacus (1193); Ioannes Stone; Nicolaus Factor^♦ (1583); Maria Margarita d'Youville (1771); Antonius a Sancta Anna Galvão de França^♦ (1822); Paulus Meléndez Gonzalo^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský