Bartholomæus Maria Dal Monte
| 24. prosince, připomínka | |
| Postavení: | kněz |
| Úmrtí: | 1778 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 3. 11. 1726 v Boloni v Itálii jako čtvrté dítě Horacia a Anny, kterým předchozí děti po narození zemřely. Rodiče ho svěřovali do ochrany sv. Františka Saleského a hodně se za něj i později s ním, modlili. Přes výchovu k hluboké zbožnosti otec pomýšlel hlavně na jeho světskou budoucnost a prý si přál, aby se po jeho vzoru stal bankéřem. Nejednalo se zde o žádný příklad sobeckosti, protože otec byl i štědrým dárcem. Bartoloměje však velmi brzy začal upoutávat Ježíš pod způsobou eucharistického chleba a rostoucí láska k Němu pak ovlivnila celý jeho život. Chtěl mít stejnou touhu jako Ježíšovo Srdce, což mělo vliv na všechny jeho volby i na růst lásky k Panně Marii. Chodil do jezuitské školy „Santa Lucia“ a po maturitě vstoupil do semináře v Boloni. Kněžské svěcení přijal 20. 12. 1749. Inteligence, píle, láska a pomoc Ducha Svatého vedly ke zdokonalování jeho řečnických schopností. Na žádost generálního vikáře pokračoval ve studiu, které zakončil doktorátem z teologie.Neúnavně pak konal lidové misie, vedl rekolekce i exercicie. Zcela se věnoval hlásání evangelia téměř po celé Itálii. Během 26 let svého kněžského života kázal nejméně v 62 diecézích. Věnoval se také výchově mladých kněží v homiletické oblasti. V roce 1774 byl povolán do Říma, aby v rámci přípravy na následující Svatý rok uskutečnil dvě série exercicií: Pro věřící na Piazza Navona a pro duchovenstvo v kostele il Gesu. Byl vzorným sluhou Božího slova. Sám sebe však označoval za nehodný nástroj evangelia. Svou smrt o Štědrém dni předpověděl dva měsíce předem.
Blahořečený byl 27. 9. 1997 v Boloni papežem Janem Pavlem II., který při této příležitosti mimo jiné řekl: „Bůh použil jeho věrnost, aby se pravdivé slovo, živé a oživující, dostalo k mnoha lidem, kteří se ho domáhali… V dobách, kdy se výchova kněží ještě nezakládala na dlouhodobé seminární přípravě, postřehl potřebu výchovy diecézních kněží a založil Zbožné misijní dílo, které se stalo skutečnou výhní apoštolů… Mše svatá, eucharistická adorace a svátost pokání tvořily centrum jeho života, jeho misijní a duchovní činnosti… Celý svůj život formoval podle vzoru Kristovy služby. Nekompromisně hlásal pravdu a pranýřoval zlo, ale prokazoval také shovívavost a milosrdenství hříšníkům… K Matce Boží choval synovskou oddanost a uctíval ji jako Matku milosrdenství… Kéž bychom se stali jeho pokornými, věrnými a smělými následovníky.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Commemorátio ómnium sanctórum avórum Iesu Christi; Delphinus (před rokem 404); Tarsilla (před rokem 593); Irmina (asi 710); Bartholomæus Maria Dal Monte♦ (1778); Paula Elisabeth (Constantia); Cerioli (1865)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský