blah. Anna Kolesárová

Anna Colesár

20. listopadu, připomínka
Postavení:	mučednice čistoty
Úmrtí:	1944

ŽIVOTOPIS

Narodila se 14. 7. 1928 ve Vysoké nad Uhom v dnešním slovenském okrese Michalovce nedaleko hranic s Ukrajinou. Území v té době (1920-1944) bylo součástí Horthyovského maďarského království.

Od dětství byla nazývána Anka. V 10 letech jí zemřela maminka. Zůstala s tatínkem Janem a starším bratrem Michaelem, kteří chodili pracovat na pole. Anka musela převzít starost o domácnost a bratrovi prý dokonce nahrazovala maminku. Svůj čas si rozvrhla tak, aby zvládala veškerou péči o domácnost (i pečení chleba, dobytek) a zároveň se mohla zúčastnit mše svaté nejen v neděli. Než by šla za kamarádkami, spíše chodily ony za ní a dost často šly potom společně do kostela. U sousedů Podhorínových se s nimi o sobotách společně modlila růženec a občas pečovala i o mladší děti. Byla přátelská, velmi milá a obětavá. Na nic si prý nestěžovala. Hleděla více na potřeby druhých než na vlastní. Byla vychována ke skromnosti a čistotě. Pravidelně přistupovala ke svátostem a její zbožný vztah k Ježíši spočíval i v tom, že nakonec raději volila smrt než hřích.

Bylo jí 16 let, když v době blížícího se závěru druhé světové války jejich obcí procházela fronta. Venku se střílelo a v některých domech se ubytovali němečtí vojáci. Místní obyvatelé se schovávali ve sklepích. Anka, aby nikoho nepřitahovala, se v ošumělých černých šatech po mamince ukrývala s tatínkem a dalšími osobami ve sklepení. Zde byli i v podvečer 22. 11. 1944, v době příchodu postupující sovětské armády, když k nim vtrhl jeden podnapilý ruský voják a vybral si ji se špatným úmyslem. Její otec prý chtěl předejít problémům a obrátil se na dceru se slovy: "Anko, dej mu něco k jídlu, jistě je hladový." Anka poslechla a vydala se ke kuchyni pro jídlo. Rudoarmějec šel za ní a začal ji obtěžovat. Vyhrožoval jí zastřelením nebude-li mu po vůli. Ona navzdory hrozbě kategoricky odmítla, ochotna raději zemřít než ztratit čistotu. Vytrhla se mu z rukou a utíkala zpět do sklepa. On ji následoval, naposledy varoval a přikázal jí, aby se rozloučila s otcem. Anka se k otci přitiskla, pošeptala mu poslední sbohem. Voják vypálil dvě kulky ze samopalu a Anka s vyslovením jmen Ježíše, Marie a Josefa zemřela v otcově náručí 22. 11. o svátku sv. Cecílie.

Pro současné boje v blízkém okolí byla druhého dne ve večerních hodinách potají pohřbena bez kněze. Až dodatečně, sedmý den po její smrti, vykonal pohřební obřady farář Anton Lukáč, který v Pavlovicích nad Uhom do farní knihy o zemřelých připsal k jejímu jménu "Hostiasanctæcastitatis" (oběť svaté čistoty). Skutečnost svým podpisem potvrdilo pět svědků. Anka byla před setkáním se svým vrahem u zpovědi a přijala Eucharistii, v jejíž síle, podle všeobecného přesvědčení, jednala tak jak jednala. Její oběť je podle mnohých svědectví povzbuzením k předmanželské čistotě mnoha srdcí. K jejímu hrobu s nápisem: "Raději smrt než hřích" putuje tisíce mladých lidí a část jich hovoří o zázraku, který se s nimi stal. Mladí ji prosí o pomoc v důležitých rozhodováních, jako je volba životního povolání nebo partnera.

Anna Kolesárová byla blahořečená 1. 9. 2018 na stadionu Lokomotivy v Košicích. Beatifikační slavnosti, z pověření papeže Františka, předsedal kardinál Giovanni Angelo Becciu, prefekt kongregace pro kauzy svatých.

Liturgická památka Anny Kolesárové byla pro Slovensko stanovena na 20.11.

POZNÁMKA

Při exhumaci byla v hrobě, v hloubce dvou metrů, objevena tři na šňůrce spojená zrnka růžence. Udává se spojitost s modlitbou tří zdrávasů za srdce čisté, věrné a moudré, které se u jejího hrobu již během přípravného procesu pro blahořečení modlili mladí lidé. Těch sem putovalo desetitisíce a mnohým se zde dostalo uzdravení srdce. Relikviář má tvar srdce, které je symbolem oběti a lásky. Má průměr asi půl metru a uprostřed lze přes perlu nahlédnout na ostatky Anny Kolesárové.

Relikviář je ze stříbra a je vsazen do vápencového kamene z mořského dna a znázorňuje ulitu pro vzácnou perlu. Stříbrné větvičky tvořící horní část srdce poukazují na utrpení Anny a připomínají Kristovu trnovou korunu. Věneček kolem perly symbolizuje čistotu. Tři malé květy naznačují mládí plné chuti do života. V jejich středu jsou zrnka růžence z hrobu. Okvětních lístků je celkem 53 jako zdrávasů v růženci. Autorem díla je Marek Husovský.

Relikviář po slavnosti v Košicích má od 30. 9. zůstat uložen v kostele Sedmibolestné Panny Marie ve Vysoké nad Uhom a druhý relikviář s ostatky Anny K. byl připraven pro katedrálu sv. Alžběty v Olomouci.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Edmundus, m. in Anglia (869); Basilius, m. Antiochiæ (s. III.); Crispinus, ep. Astigitan (s. III.); Dasius, m. in Mœsia (asi s. IV.); Octavius, Solutor et Adventor (asi s. IV.); Theonestus (před rokem 313); Dorus (s. V.); Silvester, ep. Cabillonen (asi mezi 520-530); Gregorius Decapolitanus (842); Bernwardus (1022 ); Cyprianus, abbas Calamiten (asi 1190); Maria Fortunata (Anna Felix) Viti^♦ (1922); Angela a Sancto Ioseph (Francisca) Lloret Martí et XIV sociæ: [Cor Iesu (Maria a Purificatione) Gómez Vives, Elisabeth Ferrer Sabriá, Ignatia a Sanctissimo Sacramento (Iosepha) Pascual Pallardó, Marcella a Sancto Thomas (Aurea) Navarro, Maria a Conceptione (Æmilia) Martí Lacal, Maria a Doloribus (Gertrudis) Surís Brusola, Maria a Doloribus (Maria de Monserrato) Llimona Planas, Maria a Pace (Maria Isabella) López García, Maria a Rosario (Catharina) Calpe Ibáñez, Maria a Succúrsu (Teresia) Jiménez Baldoví, Maria a Suffragio (Antonia Maria) Orts Baldó, Maria ab Assumptione (Iosepha) Mongoche Homs, Maria Gratia (Paula) a Sancto Antonio et Teresia a Sancto Ioseph (Ascensio) Duart y Roig]^♦ (1936); Maria a Miraculis Ortells Gimeno^♦ (1936); Anna Colesár^♦ (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský