Petrus Venerabilis
| 25. prosince, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 1156 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1094 v regionu Auvergne ve Francii se jménem Petr Maurice de Montboissier. Už jako dítě vstoupil do kláštera v Sauxillanges. Zde se stal benediktinským mnichem a potom i převorem. Později přešel do opatství Cluny (ležícího 90 km severně od Lyonu), kde byl 22. 8. 1122 zvolen opatem. Je charakterizován jako člověk modlitby, zcela nestranný, citlivé povahy s vnímavým srdcem. Podle životopisce „nikým nepohrdal a nikoho neodmítal“, snášel každého a jeho zvykem bylo vše odpouštět. Lze tvrdit, že byl velkým ctitelem Eucharistie a Matky Boží. Obojí je patrné i z jeho literární činnosti, ke které měl nadání. Zanechal mnoho dopisů, hymnů i traktátů.Podle papeže Benedikta XVI. je obdivuhodným příkladem askeze a porozumění s ostatními. Získal si důvěru mnichů a jejich poslušnost. Papež při generální audienci v roce 2009 dal tohoto světce za vzor pro řeholníky a křesťany, kteří jsou dnes zatíženi uspěchaným rytmem života, kdy dochází k rozčilování v důsledku nových situací, ve kterých vznikají konflikty, nesnášenlivost a rozdělení. Uvedl také, že jeho svědectví má být výzvou k poznávání Boží lásky ve spojitosti s láskou k sousedovi, k bližním. Máme být neúnavní v obnovování vztahů a nebýt překážkou. Zdůraznil, že Petr Ctihodný tak skutečně jednal a dokázal vést klášter v Cluny ve velmi neklidných letech.
Za svého postavení opata vykonal řadu cest do Itálie, kde mu papežové svěřovali choulostivá poslání, a v roce 1147 doprovázel papeže Evžena III. na sněm do Remeše. Cestoval také do Německa a zvláště do Španělska, kde projevil starost i o muslimy. Se zájmem o hlubší poznání jejich života se také postaral o přeložení Koránu do latiny.
Zemřel na Boží hod vánoční a jeho kult potvrdil až v roce 1862 papež Pius IX.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sollémnitas Natívitas Dómini nostri Iesu Christi; Anastasia (s. III./IV.); Eugenia, m. Romæ (s. III./IV.); Iovinus et Basileus (s. III./IV.); Petrus Venerabilis♦ (1156); Bentivolius de Bonis♦ (1232); Petrus Nolascus (1258); Michael Nakashima♦ (1628); Antonia Maria Verna (1838); Maria ab Apostolis (Maria Teresia)Wüllenweber♦ (1907); Albertus (Adamus) Chmielowski (1916); Fracasso Theodora /Elie a Sancto Clemensia/ Fracasso (1927)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský