sv. Kašpar del Bufalo

Gaspar del Bufalo

28. prosince, připomínka
Postavení:	zakladatel CPPS misionářů nejcennější krve (CPPS)
Úmrtí:	1837

ŽIVOTOPIS

Narodil se 6. 1. 1786 v Římě Antonínovi (šéfkuchaři u šlechticů Altieriových) a Annunziatě roz. Quartieroni. V útlém dětství mu pro údajně nevyléčitelnou nemoc hrozila slepota, ale byl zázračně uzdraven ještě před dovršením dvou let. Vychován byl k odporu ke hříchu a projevoval mimořádnou lásku k chudým. Jako dvanáctiletý začal studia v Collegium Romanum. Brzy dostal na starost katecheze u sv. Marka a pro svou horlivost byl označován římským apoštolem. V 19 letech mu bylo svěřeno vedení nově založené katechetické školy Santa Maria delPianto. Kněžské svěcení přijal 31. 7. 1808.

V roce 1810 bylo po něm požadováno, aby složil přísahu Napoleonovi, ale byl si vědom, že to nesmí udělat, proto raději podstoupil vyhoštění a věznění. Po Napoleonově pádu (1814) se vrátil do Říma a uvažoval o vstupu do obnoveného jezuitského řádu. Cítil však, že má pracovat na založení kongregace apoštolů nejsvětější Krve Kristovy. Papež ho ale jmenoval misijním kazatelem města a jeho okolí se zaměřením na duchovní obnovu lidu. Kašpar proto využil dvou svých duchovních rádců Fr. Albertini a Bonnani, aby začali budovat společnost nejsvětější Krve Kristovy za účelem apoštolských skutků milosrdenství. Sám Kašpar kázal o Kristově spasitelném působení z kříže a dá se říci, že docela přirozeně se misijní kříž stal symbolem nově tvořené komunity. Její založení se uvádí s datem 15. 8. 1815 v italském městě Giano.

Otec Kašpar zval lidi k usmíření, k obnově správného vztahu k Bohu i k ostatním lidem. Jeho charismatická kázání přinesla nejvýraznější ovoce při práci s bandity a s lidmi, kterými se pohrdalo, kteří se nacházeli na okraji společnosti. S rozbujelou kriminalitou si dokázal poradit tam, kde policie ničeho nedosáhla. Nad městem Sonnino, které bylo jakousi baštou zločinců, vláda „zlomila hůl“ a prý se rozhodla je zničit. Vojenské boje vedly k rozbíjení domů a k výkřikům, které přinutily úřady zastavit ničení města. Na radu kardinála Cristaldiho papež přijal plán zapojit o. Kašpara na záchranu města. Skupina jeho misionářů navštěvovala a zakládala misijní domy v místech, kde žili bandité. Kašpar a jeho druhové vycházeli kázat o zásluze předrahé Kristovy Krve, která je nositelem spásy. Vedli posluchače k obrácení, pokání, návratu k věrnosti a pokoji. Tímto jednáním dostali za dva roky problém s bandity pod kontrolu.

Na jednu stranu se o. Kašpar stával stále oblíbenějším, na druhou stranu byl „trnem v oku“ těm, kteří v boji s bandity neuspěli. Kašparem založená kongregace musela proto na oficiální uznání čekat delší dobu.

Otec Kašpar zemřel v Římě ve věku 51 let a byl pohřben v kostele Santa Maria in Trivio. Blahořečený byl 29. 8. 1904 papežem Piem X. a svatořečený 12. 6. 1954 papežem Piem XII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

martyres innocentes; Theonas, ep. Alexandrin (300); Antonius, monachuslirinen (asi 520); Matthias de Nazareis^♦ (asi 1326); Gaspar del Bufalo (1837); Catharina Volpicelli (1894); Gregorius Khomyšyn^♦ (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský