Anysius
30. prosince, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 406 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se na začátku 4. století v Soluni v Řecku. V rodném městě se v roce 383 stal biskupem po Ascolovi. Od papeže Damase byl jmenován apoštolským vikářem Ilyrie. Jednalo se o území, rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova.Byl přítelem biskupa Ambrože (pam. 7. 12.), s nímž si dopisoval a který do něj vkládal velkou naději. Anysius v prosinci 391 předsedal synodě v Capua, kde vedl vyšetřování proti Bonosuovi, biskupovi Niš, který popíral trvalé panenství Mariino i božství Ježíše Krista. Později se zastával Jana Zlatoústého (pam. 13. 9.), který si svým neohroženým chováním a křesťanskými zásadami vysloužil nenávist císařovny Eudokie. Jí nakloněný patriarcha Teofil v roce 403 Jana sesadil a vyhnal. Jan byl hnán 630 km pěšky. Anysius proti jeho sesazení psal papeži Inocenci s podporou 15 makedonských biskupů. Obrátil se i do Konstantinopole. Za své úsilí dostal děkovné dopisy od papeže i od Jana Zlatoústého. Zemřel v pokročilém věku 30. 12. asi mezi léty 406 až 410.
POZNÁMKA
V tento den bývá připomínána také sv. Anysie (panna a mučednice shodného jména vynechaná v martyrologiu 2001), která zemřela ve své rodné Soluni asi roku 304 nebo následujícího. Pocházela z bohaté a zbožné rodiny. Dědictví po rodičích údajně na začátku dalšího pronásledování rozdala mezi chudé. Podle starověké legendy jí jeden voják strhl závoj při cestě z křesťanského shromáždění. Měl po ní chtít, aby obětovala pohanským idolům, ale její pohrdavý postoj vojáka rozzuřil tak, že ji probodl mečem.Felix Pp I. (274); Hermes, m. in Mœsia (s. III./IV.); Anysius (asi 406); Perpetuus, ep. Turonen (491); Iucundus (po roce 502); Geremarus (asi 658); Egwinus (717); Rainerius, ep. Furconen. (1077); Rogerius, ep. Cannen. (s. XII); Laurentius, monachus in Sicilia (asi 1162); Margarita Colonna♦ (1280); Eugenia Ravasco♦, virgo (1900); Ioannes Maria Boccardo♦ (1913)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský