Egwinus
30. prosince, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | 717 |
Atributy: | ryba a klíč |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v sedmém století z královského rodu dynastie Merovejců ve Worcesteru v Anglii. Asi v roce 692 se stal třetím biskupem tohoto města.První životopis tohoto biskupa byl údajně sepsán až tři století po jeho smrti a byl vytvořen z více pramenů. Mezi nimi jde i o legendární nebo symbolické vyprávění, které zde má smysl jen jako výklad Egvínových atributů.
U Egvína se připomíná jeho úsilí o důslednou obnovu křesťanských zásad v oblasti manželství i klerikálního celibátu. Byl prý spravedlivý, ale jeho přísnost u některých vyvolávala zášť a došlo i ke stížnostem u jeho církevních nadřízených. Z těchto důvodů odcestoval do Říma, aby svou situaci předložil papeži Konstantinovi a byl očištěn z obvinění.
Zde je vsunuto vyprávění, podle kterého se vydal na cestu v řetězech se zámkem, od kterého vhodil klíč do řeky Avon. V Římě se pak modlil u hrobů apoštolů a tou dobou byla pro něj připravována ryba z Tibery, v jejichž útrobách byl objeven klíč, který ho osvobodil z jeho spoutání. Záměr této legendy, jak se někde uvádí, snad mohl být v tom, že Řím je město bývalého rybáře Petra, jemuž byla od Ježíše svěřena moc klíčů a pouze tam, u jeho nástupce, může být zbaven toho, co jej omezovalo a spoutávalo. Jeho obvinění zde bylo zrušeno a papež se postavil na jeho stranu.
Při zpáteční cestě z Říma se Egvín rozhodl založit benediktinský klášter v Eveshamu. K této skutečnosti se uvádí vliv Panny Marie na toto rozhodnutí. Ta se prý zjevila na louce u řeky Avonu nejprve pastýři Eofovi a potom i Egvínovi, kterého prý vyzvala k vybudování kláštera.
Podle benediktínského historika Jana Mabillona zemřel 30. 12. 720, ačkoliv jeho smrt je všeobecně datována o tři roky dříve.
Felix Pp I. (274); Hermes, m. in Mœsia (s. III./IV.); Anysius (asi 406); Perpetuus, ep. Turonen (491); Iucundus (po roce 502); Geremarus (asi 658); Egwinus (717); Rainerius, ep. Furconen. (1077); Rogerius, ep. Cannen. (s. XII); Laurentius, monachus in Sicilia (asi 1162); Margarita Colonna♦ (1280); Eugenia Ravasco♦, virgo (1900); Ioannes Maria Boccardo♦ (1913)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský