Margarita Colonna
| 30. prosince, připomínka | |
| Postavení: | mystička |
| Úmrtí: | 1280 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se kolem roku 1254 v římské provincii Palestrina jako dcera významného šlechtice Odo Colonna a Mabilie Magdaleny z neméně významného rodu Orsiniů. Během dětství přišla o oba rodiče a starost o ni převzali její dva starší bratři Jan a Jakub. Zejména Jan nahrazoval hlavu rodiny. Druhý bratr si zvolil cestu ke kněžství a později se stal kardinálem.Jan chtěl po své sestře Markétě, aby se vdala, ale ona to odmítala a toužila po skrytém životě řeholnice. Po dosažení plnoletosti v roce 1273 převzala svůj dědický podíl, rozdala ho mezi chudé a odešla na Monte Prenestini, kde žily klarisky, aby se stala jednou z nich. S takovým tvrdým poustevnickým životem bratři ani další příbuzní nesouhlasili. Zde je také zmiňováno onemocnění Markéty. Ta pak strávila nějakou dobu v klášteře u sv. Kláry v Assisi. Nemoc jí však zabránila pokračovat podle jejích tužeb. Vrátila se domů a za pomoci svého bratra kardinála Jakuba založila klášter klarisek v Castel San Pietro, ve kterém žila s dalšími spolusestrami. Měla prý problémy se zrakem a 7 let trpělivě snášela bolestivou ránu v boku. Někde se hovoří o podílu na Kristově umučení. V souvislosti s ranou měla velmi vysoké horečky. Jako následovnice sv. Františka zemřela za modlitby a bez hábitu na holé zemi. Předtím, na Štědrý den, měla mystický zážitek vidění Panny Marie s dítětem v náručí. Po stavu hlubokého vytržení přijala viaticum ("Eucharistii na cestu") a svátost nemocných od svého bratra, který byl kardinálem asi od roku 1278. Ten komunitě své sestry dojednával papežský souhlas.
Necelých pět let po Markétině smrti se sestry její komunity se souhlasem papeže Honoria IV. i s ostatky Markéty přestěhovaly do kláštera sv. Silvestra v Římě. Později, kvůli rozhodnutí o přestavbě, se odtud musely stěhovat do římského kláštera Santa Cecilia v Trastevere. Vzaly opět sebou ostatky Markéty Colonny.
Pius IX. potvrdil její kult 17. 9. 1847.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Felix Pp I. (274); Hermes, m. in Mœsia (s. III./IV.); Anysius (asi 406); Perpetuus, ep. Turonen (491); Iucundus (po roce 502); Geremarus (asi 658); Egwinus (717); Rainerius, ep. Furconen. (1077); Rogerius, ep. Cannen. (s. XII); Laurentius, monachus in Sicilia (asi 1162); Margarita Colonna♦ (1280); Eugenia Ravasco♦, virgo (1900); Ioannes Maria Boccardo♦ (1913)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský