Eugenia Ravasco, virgo
| 30. prosince, připomínka | |
| Postavení: | panna, zakladatelka řeholního institutu |
| Úmrtí: | 1900 |
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze šlechtické rodiny v Miláně. Jako sirotek vychovaný strýcem s odvahou naléhala na Boha, aby jí dal poznat cestu, na které ji chce mít. Ve 23 letech vytvořila základ Kongregace Dcer nejsvětějších Srdcí Ježíše a Marie. Šlo jí především o dobro, které se rozhodla konat pro mládež z lásky k Srdcím Ježíše a Marie. Chudým a potřebným přinášela lásku Ježíšova Srdce až do konce života.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ŽIVOT ZTRÁT, TOUHY A SÍLY Z LÁSKY
Narodila se 4. 1. 1845 v Miláně v Itálii údajně jako třetí ze šesti dětí bankéře Františka Mateo a Karolíny roz. Mozzoni Frosconi. Po třech letech jí maminka zemřela a potom o ni pečovala teta Marieta Anselmi, na kterou si zvykla jako na maminku. V roce 1852 si ji otec, pracující v Janově, vzal k sobě. Bolestné loučení s Marietou nebylo posledním. Tatínek jí zemřel v březnu 1855, kdy jí bylo 10 let, a jejím opatrovníkem i dvou sourozenců se stal další strýc Lugi (Ludvík) Ravasco. Evženie pak 21. 6. 1855 přijala první sv. přijímání i biřmování. Připravil ji duchovní o. Salvador Magnasco. Svátosti se staly pro ni velkou posilou a Ježíš v eucharistii cestou k bezmezné lásce.
Před dovršením 18 let v prosinci zemřel její strýc Lugi. Následně převzala veškerou odpovědnost za sourozence i velké dědictví. Lugiho Marieta, coby teta, začala připravovat neteř na budoucí roli manželky. Evženie se však naléhavě v srdci modlila o poznání cesty, kterou ji Bůh chce vést. U sv. Sabiny 31. 5. 1863, při misijním kázání o. Hyacinta Bianchi, ji zasáhla jeho slova jako Boží hlas, který ji vyzýval zasvětit svůj život ke konání dobra z lásky k Ježíšovu Srdci. Poznala v nich program svého dalšího života. Pod vedením zpovědníka začala ve farnosti pracovat jako katechetka a vedle péče o sourozence se starala i o děti opuštěné, nemocné a chudé. Pro dívky a ženy zorganizovala kurzy šití a pletení. Blízcí příbuzní s jejími aktivitami však nebyli spokojeni. Vyčítali jí, že zbytečně utrácí čas i peníze. Kritiku a pohrdání pro konání dobra snášela také od společenské vrstvy, ke které jako bankéřova dcera patřila.
S otcem Magnasco, který se později stal arcibiskupem Janova, se o některých věcech radila s pevným rozhodnutím být plně k dispozici Bohu a důsledně šla po zvolené cestě. Ve 23 letech, 6. 12. 1868, za účelem konání dobra dala základ kongregaci Dcer nejsvětějších Srdcí Ježíše a Marie (fígle dei Ss. Cuori di Gesu e Maria). Dva roky po potvrzení janovským arcibiskupem v roce 1882 Evžénie spolu s dalšími sestrami složila doživotní sliby. K papežskému potvrzení kongregace došlo až po její smrti.
Zakladatelce šlo především o mladé lidi, kterým se snažila ukazovat ideály evangelia a přiblížit jim ideály Ježíšova ducha lásky. Zakládala školy, oratoře a katolické spolky. V roce 1878, kdy se boj s církví vyostřoval, založila pro dívky pedagogickou školu za účelem výchovy nových katolických učitelek. Jako zakladatelka nové kongregace se podílela v janovských farnostech na konání exercicií a lidových misií. V nemocnicích se snažila pomáhat chronicky nemocným a Boží lásku přinést i mezi vězněné. Svým slovem a jednáním chtěla také ovlivnit ty, kteří opustili církev. Pod vlivem encykliky Lva XIII. Rerum novarum založila v roce 1892 "Dům mladých dělnic" a později v roce 1898 založila i "Spolek sv. Zity".
Zemřela v Janově 30. 12. 1900 ve věku 56 let. Blahořečená byla 27. 4. 2003 papežem Janem Pavlem II.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Pán Ježíš řekl: "kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej" (Mt 10,39). A dále každý kdo opustil domy... nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě" (Mt 19,29). Oba výroky hovoří o ceně skutků lásky konaných z lásky k Ježíši, jak to z lásky k jeho Srdci činila Evženie, i když to mnozí považovali za zbytečné. Považuji-li Ježíšova slova za slova pravdy, kam směřují mé touhy a jednání?Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce; vyslyš naše prosby a na přímluvu svaté panny dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli Tvým důstojným příbytkem Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Felix Pp I. (274); Hermes, m. in Mœsia (s. III./IV.); Anysius (asi 406); Perpetuus, ep. Turonen (491); Iucundus (po roce 502); Geremarus (asi 658); Egwinus (717); Rainerius, ep. Furconen. (1077); Rogerius, ep. Cannen. (s. XII); Laurentius, monachus in Sicilia (asi 1162); Margarita Colonna♦ (1280); Eugenia Ravasco♦, virgo (1900); Ioannes Maria Boccardo♦ (1913)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský