Used with permission of The Hagiography Circle
Ioannos Brenner
15. prosince, připomínka | |
Postavení: | mučedník komunismu |
Úmrtí: | 1957 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 27. 12. 1931 ve Szombathely v Maďarsku. Byl druhý ze tří dětí a on i jeho dva bratři se později stali kněžími. János v době, kdy navštěvoval místní biskupskou školu, hrál v divadelním představení roli svatého Tarsicia (pam. 15. 8.). S touto postavou se ztotožnil a uvádí se, že byla předzvěstí konce jeho života. Rodina Brennerova se na podzim roku 1940 přestěhovala kvůli otcovu povolání na jih Maďarska, kde otec dostal v Pecsi služební byt. János s bratrem zde měli navštěvovat biskupskou školu a potom cisterciácké gymnázium. Všechny plány jim v listopadu narušila blížící se fronta. Brennerovi se vrátili do Szombathely a kvůli bombardování pak prý utekli do Rakouska. Po skončení války v listopadu 1945 se vrátili do Pecse, kde starší bratři navštěvovali gymnázium. V roce 1948 maďarský parlament rozhodl o zestátnění všech škol. Katolické pedagogy nahradili komunističtí učitelé a bratři z této školy odešli. János nastoupil do opatství Zirc ležícího asi 25 km severně od Veszprému. Zde přijal řeholní jméno Anastáz, začal noviciát a přípravu ke kněžskému povolání. Opat Vendél Endrédy otevřel školu, na které vyučovali řádoví učitelé propuštění ze státních škol. V roce 1950 však komunistický režim začal rušit řeholní řády a z klášterů deportoval 2500 řeholníků. János proto odešel dokončit studia do diecézního semináře ve Szombathely. Kněžské svěcení přijal v roce 1955. Po vysvěcení začal s výukou náboženství pro děti a mládež. Toto jeho zaměření bylo v rozporu s úsilím režimu. Ten se snažil zabránit katolické výchově nové generace. Jánosova věrnost kněžskému povolání ho po dvou letech služby stála život. Hlavním důvodem prý bylo to, že vedl mladé lidi k dobrému životu podle evangelia. Učil je lásce k bližním, pomáhat potřebným a vytvářet harmonii v rodinách i usilovat o svornost ve společnosti.János zemřel za podobné situace jako Tarsicius, kterého kdysi jako žák představoval v divadelní hře. Na cestě, kde ho vrazi přepadli, nesl Eucharistii pro údajně umírajícího a chránil ji svým tělem. Komunisté, kteří rozhodli o jeho odstranění, využili mladíka, který v noci 14. prosince přišel na faru do Szentgotthárd (či Rabakethely) naléhavě žádat o udělení svátostí svému umírajícímu příbuznému. Otec János se hned vydal na cestu s posvátnými oleji a s Eucharistií ve schránce zavěšené na krku. Ráno pak byl na lesní cestě před obcí Zsidahegy (3 km od Szentgotthárd) objeven se 32 bodnými ranami od dýky, kterým podlehl dříve, než byl přivolán lékař. Levou rukou přitisknutou na hrudi chránil Eucharistii. Jeho vrazi nebyli nikdy dopadeni. Byl nazván maďarským Tarsiciem.
Beatifikační proces byl zahájen 14. 2. 2001. Smrt Jánose Brennera „v odium fidei“ (z nenávisti k víře) potvrdil 8. 11. 2017 papež František a z jeho pověření se 1. 5. 2018 konala beatifikační slavnost, které předsedal kardinál Angelo Amato.
Valerianus, ep. Avensan (po r. 460); Maximinus, presb. (s. VI.); Marinus♦, abbas (1170); Maria Annuntiata Victoria Fornari♦ (1617); Verginia Centurione Bracelli (1651); Maria Crucifixa De Rosa (1855); Ioannes Carolus Steeb♦ (1856); Maria Iulia Ivanisevic, M. Krizina Iosepha Bojanc, M. Antonia Iosepha Fabjan, M. Bernarda Teresia Banja et M. Berchmana Carolina Anna Leidenix♦ (1941); Ioannos Brenner♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský