Hugolinus, eremita
1. ledna, připomínka | |
Postavení: | poustevník |
Úmrtí: | s. XIV. |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium nám o tomto blahoslaveném ze XVI. století říká pouze to, že vedl samotářský život na území Umbrie ve střední Itálii.Z jiných míst máme k jeho hlubokému a přísnému duchovnímu životu pouze údaj, že rozděloval svůj den mezi modlitbu, ticho a manuální práci. Jeho kult byl prý potvrzen v roce 1919.
POZNÁMKA
Tento Hugolin se vyskytuje také se jmény Ugolino a Gualdo Cattaneo, což je název obce ležící asi 25 km jihovýchodně od provinčního města Perugie v italském regionu Umbrie. Zde ve XIII. stol. mladý augustiniánský poustevník Hugolin s pomocí Angela z Foligna založil v roce 1258 klášter nazývaný po něm. Kult tohoto světce byl údajně 12. 3. 1919 papežem potvrzen.Z dalších informací o blah. Hugolinovi vyplývá, že světců tohoto jména je mimo martyrologium na stejný den připomínáno několik a v jejich biografiích je předpokládané riziko propletení údajů, zejména proto, že vedli poustevnický nebo mnišský život. Takové údaje nelze při seriózním zpracování uvádět jako skutečnosti, proto se zde místy vyskytuje velká stručnost s poukazem na problematiku nemožnosti patřičného prověření a je zmíněno to, s čím se čtenář může jinde setkat.
V jednom životopise blah. Hugolina Michela de Mevania máme vedle data narození 1200 a památky 1. 1. také udáváno, že jako laik založil poustevny sv. Jana v lese Onterio poblíž Gualda, byl zde duchovním vůdcem skupiny poustevníků a písemně požádal papeže, aby mohli patřit do pravomoci benediktinského opatství Subiaco. Požadované povolení prý obdržel v roce 1374. To by mu už mělo být 174 let.
Další dnes vzpomínaný Hugolin s datem úmrtí 1. 1. a druhým jménem Demont byl po teologickém studiu ukončeném v klášteře Saint-Trond 10. 6. 1854 vysvěcen v Liege. Zemřel v Hasseltu roku 1905 a údajně byl blahořečený roku 2003.
Blahoslavený poustevník jménem Hugolin Magalotti, ze střední Itálie a s úmrtím ve XIV. století je připomínán martyrologiem 11.12.
Maria Virgo, sancta Dei Genetrix ; Iustinus, episcopus (asi s. IV); Almachius (391); Eugendus (516); Fulgentius, ep. Ruspen (533); Clarus, abbas Viennen (660/670); Frodobertus (asi 667); Gulielmus, abbas Divionen (1031); Odilo (1049); Hugolinus, eremita (s. XIV.); Iosephus Maria Tomasi (1713); Ioannes et Renatus Lego♦ (1794); Vincentius Maria Strambi (1824); Valentinus Paquay♦ (1905); Sigismundus Gorazdowski (1920); Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus♦ (1937); Aloysius Grozde♦ (1943); Marianus Konopiński♦ (1943); Zdislava (1252)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský