sv. Vincencián

Vincentianus

2. ledna, připomínka
Postavení:	poustevník
Úmrtí:	672

ŽIVOTOPIS

Jeho rodiče byli nevolníci. Vincenciánovi, díky synu vévody, bylo prý umožněno stát se studentem na biskupské škole v Cahors. Vévoda z Akvitánie s ním nepřestal jednat jako se svým nevolníkem a chtěl ho i oženit. Vincencián pro touhu žít duchovním životem v celibátu trpěl i v žaláři. Jeho pán pro Vincenciánovo trpělivé a láskyplné chování nakonec ustoupil od svých plánů, a Vincencián se stal poustevníkem.

Tento příběh se někde vkládá mezi další legendy o otroku Vincenciánovi, které jsou zpochybňované a jako věrohodná zpráva pak zbývá jen ta, podávaná v římském martyrologiu: Na území diecéze Tulle v oblasti Akvitánie ve Francii, sv. Vincencián dovršil svůj život jako poustevník.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Basilius Magnus et Gregorius Nazianzenus (379); Gregorius Nazianzenus (389/390); Telesphorus Pp (asi 136); Argeus, Narcissus et Marcellinus, m. Romam (s. IV.); Theodorus, ep. Massilien (594); Bladulphus (asi 630); Ioannes, ep. Mediolanen (asi 660); Vincentianus (672); Mainchinus (s. VII.); Adalhardus (826); Airaldus (1146); Silvester, abbas (s. XII.); Marcolinus Amanni^♦ (1397); Stephana Quinzani^♦, Tertius Ordo Sancti Dominici (1530); Gulielmus Repin et Laurentius Bâtard^♦ (1794); Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin (1890)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský