Marcolinus Amanni
| 2. ledna, připomínka | |
| Postavení: | kněz OP |
| Úmrtí: | 1397 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 1317 ve Forlì v Itálii. Jeho biografie uvádějí, že už v dětském věku 10 let vstoupil do dominikánského kláštera ve Forlì. Vedl zde jednoduchý, vyrovnaný život s důsledným dodržováním pravidel řádu asi přes let. Byl příkladem velké pokory, zbožnosti a lásky. Považoval si ticha a samoty pro modlitbu. Nechal se vést Duchem svatým, žil ve skrytosti, asketickým životem a v důvěrném vztahu k Panně Marii, jejíž obraz byl jedinou výzdobou jeho cely. Dá se říci, že byl jejím apoštolem, který měl promlouvat svým příkladem v době určitého úpadku řádu, jenž je dodatečně spojován s následky černého moru. Ten způsobil velké prořídnutí řad řeholníků a mnohé z nich pro lidskou slabost odváděl od přísné cesty, ke které se zavázali.Markolín se stále obracel k Bohu s touhou žít ve spojení s ním a v souladu s jeho vůlí. Nechtěl vynikat nad druhé ani když se stal knězem a měl učit a kázat. Pamatoval stále na úmysl zakladatele Dominika (pam. 8.8.), že je třeba vnímat Boha v sobě, sjednocovat se s Ježíšovým srdcem a kázat velmi jasnými každodenními příklady čerpanými z pokladu vnitřního života.
Markolín se radoval z každého dobra, které mohl udělat pro chudé a pro děti.
Zemřel asi ve věku nedožitých 70 let. Po jeho smrti byly na jeho kolenou objeveny mimořádně velké mozoly od klečení. Je pohřben v katedrále Santa Croce ve Forlì.
Papež Benedikt XIV. 9. 5. 1750 potvrdil jeho kult na stupni blahořečení.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Basilius Magnus et Gregorius Nazianzenus (379); Gregorius Nazianzenus (389/390); Telesphorus Pp (asi 136); Argeus, Narcissus et Marcellinus, m. Romam (s. IV.); Theodorus, ep. Massilien (594); Bladulphus (asi 630); Ioannes, ep. Mediolanen (asi 660); Vincentianus (672); Mainchinus (s. VII.); Adalhardus (826); Airaldus (1146); Silvester, abbas (s. XII.); Marcolinus Amanni♦ (1397); Stephana Quinzani♦, Tertius Ordo Sancti Dominici (1530); Gulielmus Repin et Laurentius Bâtard♦ (1794); Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin (1890)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský