blah. Marie Anna /Ester/ Blondin-Sourreau

Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin

2. ledna, připomínka
Postavení:	zakladatelka kongregace
Úmrtí:	1890

ŽIVOTOPIS

Narodila se 18. 4. 1809 v Terrebonne v provincii Québec v Kanadě jako první z dvanácti dětí rolnické rodiny a dostala jméno Ester Blondin. Kanada byla v té době ještě britskou kolonií a rodinám s francouzským původem, jako byla tato, Angličané nepomáhali a nic netolerovali.

Malou Ester otec doma učil francouzsky. V kraji se mluvilo anglicky a školy byly prý protestantské. Ester až později poznala, že chudé venkovské farnosti nemohly z finančních důvodů udržovat dvě školy, protože se muselo vyhovět požadavku oddělených škol pro chlapce, které směli učit jen učitelé, a dívky směly být vyučovány pouze učitelkami. Problém znamenal růst analfabetů i chybějící výuku náboženství.

Ve 22 letech, kdy v Terrebonne otevřela svůj dům nově založená Kongregace sester Blahoslavené Panny Marie, Ester Blondin přišla s nabídkou své služby i se zájmem o vstoupení do kongregace. Zde se začala učit číst a psát. Byla dobrou žačkou, ale pro nedostatečné zdraví musela kongregaci po nějaké době opustit. Odešla do Vaudreuil a na místní škole se údajně roku 1833 stala učitelkou.

V roce 1848 přišla Ester Blondin za biskupem Ignácem Bourgetem s prosbou o povolení otevřít smíšenou školu pro chudé venkovské děti. Předložila mu svůj plán, který byla rozhodnuta dodržet. Doporučovala založení kongregace zaměřené na provozování tohoto druhu škol. V té době státní vedení nebylo proti společné výuce a biskup Ignác udělil povolení jako malý pokus k zabránění většího zla.

Ester postupovala velmi aktivně a 8. 9. 1850 od ní založená Kongregace sester sv. Anny začala provoz. Ona, jako první představená přijala řeholní jméno Maria Anna. Tzv. mateřinec kongregace byl zřízen v Saint-Jacques-de-ľAchigan v roce 1853 a problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Začaly přiděleným duchovním Adolfem Marechalem, který se cítil velmi nadřazenou osobou a pustil se do rozhodování a nepřiměřených zásahů v uspořádání řeholního života sester. To nutně muselo vést k vyhrocenému konfliktu. Matka představená Marie Anna 18. 8. 1854 odešla do kláštera sv. Jenovéfy a pokoušela se tam řídit život sester podle prvotního programu. Po čtyřech letech jí vyšší představení zakázali vést sestry a od té doby více než 30 let vykonávala nejobyčejnější práce pro dobro svých sester. Navíc dostala zákaz korespondence, ale přesto všechno nezahořkla a v soukromých rozhovorech poukazovala na původní program kongregace. Její život byl plný duchovního i fyzického utrpení, ale ona věřila, že i to má hluboký smysl, který je druhým skryt.

O slavnosti Ježíšova narození v roce 1889 Marie Anna Blondin nachladla a 2. 1. na zápal plic zemřela.

Blahořečená byla 29. 4. 2001 papežem Janem Pavlem II., který ji při této příležitosti vyzdvihl jako vzor pokorného a skrytého života a zdůraznil, že „sílu k němu nacházela v kontemplaci kříže a ukazuje nám, že vnitřní sjednocení s Kristem, je nejjistější cestou, na které jsme tajemným způsobem předurčeni přinést ovoce očekávané Bohem.“

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Basilius Magnus et Gregorius Nazianzenus (379); Gregorius Nazianzenus (389/390); Telesphorus Pp (asi 136); Argeus, Narcissus et Marcellinus, m. Romam (s. IV.); Theodorus, ep. Massilien (594); Bladulphus (asi 630); Ioannes, ep. Mediolanen (asi 660); Vincentianus (672); Mainchinus (s. VII.); Adalhardus (826); Airaldus (1146); Silvester, abbas (s. XII.); Marcolinus Amanni^♦ (1397); Stephana Quinzani^♦, Tertius Ordo Sancti Dominici (1530); Gulielmus Repin et Laurentius Bâtard^♦ (1794); Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin (1890)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský