Pharaildis
| 4. ledna, připomínka | |
| Postavení: | vdova |
| Úmrtí: | asi 745 |
| Patron: | Gentu, Belgie, Bruay-la-Buissière, Francie; obtížných manželství, obětí zneužívání, vdov; vzývána z důvodů onemocnění dětí |
| Atributy: | husa, chleba |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v roce 650 na území Belgie, údajně jako sestra Gudily (pam. 8.1.) a dcera hraběte Witgera a Amalburgy. Mnohé životopisné údaje týkající se Faraildy jsou směsí tradovaných legendárních příběhů a skutečnosti. Tato světice je uváděna pod více jak deseti různými jmény (viz např.: http://catholicsaints.info/saint-pharaildis-of-ghent/) a z nemenší palety příběhů vznikly i její atributy.Farailda vyrůstala v dobrém postavení věřící rodiny a toužila po zasvěceném životě. Jednoho dne s pevným předsevzetím učinila soukromý slib panenství. Asi brzy potom jí otec nesmlouvavě oznámil, že má pro ni vybraného ženicha. Farailda pochopila, že bez kompromisů se neobejde a když musela souhlasit se svatbou, chtěla zůstat věrna aspoň svému slibu panenství. Všechno, co od manžela musela snést a přijímat, bylo poznamenáno láskou k Ježíši. Mezi obtíže tohoto manželství patřily Faraildiny návštěvy kostelů ve velmi pozdním čase a násilnosti manžela. Poté co se stala mladou vdovou, je zdůrazňována její neporušenost. Nevíme, jak dlouho manželství trvalo, ale její vdovský život byl podstatně delší.
Do devadesáti let vedla život modlitby a askeze. Vyznačovala se pokorou a svůj majetek využívala k dobru chudých, nemocných i dětí. Jedna z legend přičítá Faraildě vytrysknutí zázračného pramene, jehož voda uzdravovala nemocné děti. Jinde se hovoří o tom, že je učila pravdám víry. Stala se ženou milosrdné lásky a služba druhým byla pro ni službou Kristu. I skutky pokání patřily k této lásce, pro kterou se stala svatou.
Zemřela v Bruay-sur-l'Escaut v bývalém provinčním městě Artois (území Neustria) v severní části dnešní Francie.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Elisabeth Anna Seton (1821); Hermes et Caius, m. (s. IV.); Abrunculus (490); Gregorius, ep. Lingonen (539/540); Ferreolus, ep. Ucetien (581); Rigomerus (s. VI.); Rigobertus (asi 743); Pharaildis (asi 745); Christiana Menabuoi♦ (1310); Thomas Plumtree♦ (1570); Angela de Fulginio (1309); Euquerio Llanillo García♦ (1937); Emmanuel González García♦ (1940)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský