Felix, ep. Nanneten
| 6. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 582 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi kolem roku 515 do šlechtické rodiny v oblasti Akvitánie ve Francii. Díky vysokému vzdělání ovládal i řečtinu. Měl zbožnou ženu i nemalé bohatství. Pro ctnostný život i vzdělání byl asi v roce 540 nebo 549 vybrán za biskupa v Nantes, kde po vysvěcení nahradil biskupa Eumeria. Jeho manželka se v té době rozhodla pro řeholní život.Felix byl šestnáctým biskupem v Nantes. Za svého působení se snažil o obnovení evangelizace v okolní krajině, kde se stále žilo pod vlivem pohanské víry. Pro tuto činnost připravil skupiny mladých misionářů, a vydal řadu předpisů. Dbal na disciplinovanost duchovních a dojednával mír mezi znepřátelenými obyvateli i franskými šlechtici v regionu. Stal se známým svou výmluvností, učeností a láskou k chudým. Své dědictví rozdělil mezi chudé a církev.
Je zaznamenána jeho účast na biskupských konferencích v Paříži (557 a 573) i v Tours (567). Úžasným způsobem v Nantes realizoval projekt stavby katedrály, který vytvořil jeho předchůdce. Tento chrám byl uvnitř azurový, obdivuhodně vyzdoben pilastry, mozaikami a zářícími světelnými efekty díky velké kopuli a snad i pro použití cínu, zlata a jiných prvků. Vysvěcení chrámu se uvádí s datem 30. 9. 567. Stavbu opěvoval Venancius Fortunatus (pam. 14. 12.). Jedním z hlavních zdrojů informací o Felixovi je biskup Řehoř z Tours (pam. 17. 11.).
Biskup Felix zemřel 6. 1. 582. Do reformy kalendáře v roce 1969 byl jeho svátek 7. 7., v den přenosu ostatků. Martyrologium Romanum 2001 jej uvádí v den jeho úmrtí.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
In Epiphania Domini; Iulianus et Basilissa, m. in Thebaide (s. IV.); Felix, ep. Nanneten (582); Macarius♦, abbas Herbipolitan (1153); Petrus Thomas, ep. Cpolitan (1366); Andreas Corsini (1373); Ioannes de Ribera (1611); Carolus de Setia (1670); Rita a Jesus Lopez de Almeida♦ (1913); Raphaela Maria a Sacro Corde Porras Ayllón (1925); Andreas (Alaphridus) Bessette (1937)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský