Iulia della Rena
9. ledna, připomínka | |
Postavení: | augustiniánská terciářka, reklůza |
Úmrtí: | 1367 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se kolem roku 1319 v Certaldo (nebo v jeho blízkosti) v Itálii. V dívčím věku se stala sirotkem. Jako zaměstnání si našla práci služebné v nepříliš vzdálené Florencii. V tomto městě se v 19 letech stala augustiniánskou terciářkou. V touze po klidnějším a nenápadném životě naplněném modlitbou se rozhodla vrátit do svého rodiště. Nechtěně se proslavila záchranou malého dítěte z hořící budovy. V Certaldo při kostele sv. Michaela a sv. Jakuba pak po 30 let žila jako reklůza v uzavřené cele. Z ní jedním oknem mohla sledovat bohoslužby v kostele a druhým oknem přijímat návštěvy, které jí pomáhaly v řešení tělesných potřeb, nosily jídlo nebo přišly prosit o radu. Vždy ji viděly vděčnou a usměvavou přes její velmi strohý život modlitby a pokání. Děti se od jejího okénka prý vracely s květinami.
Již v roce 1372 údajně měla oltář v kostele sv. Michaela a Jakuba, kde pět let předtím zemřela. Její kultovní úctu potvrdil v roce 1819 papež Pius VII.
Marcellinus, ep. Anconitan (s. VI.); Hadrianus, abbas (710); Felanus (asi 710); Eustratius, thaumaturgus (s. IX.); Honoratus de Busentiaco (1250); Iulia della Rena♦ (1367); Antonius Fatati♦ (1484); Maria Teresia a Iesu (Alexia) Le Clerc♦ (1622); Agatha Yi et Teresia Kim (1840); Paulina Maria Jaricot♦ (1862); Iosephus Pawlowski et Casimirus Grelewski♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský