Rogerius, presb.
5. ledna, připomínka | |
Postavení: | kněz OFM |
Úmrtí: | 1237 |
Atributy: | dítě Ježíš v náručí františkána |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1180 v Todi v italské provincii Perugia v regionu Umbrie. V roce 1216 se připojil k Františkovi, zakladateli řádu menších bratří (pam. 4. 10.). Ten ho údajně už v roce 1217 poslal s dalšími bratry do Španělska. Před rokem 1228 již působil opět v Itálii, a to jako kněz v Borgo San Pietro v provincii Rieti. Zde se stal duchovním vůdcem Filipy Mareri (pam. 16. 2.) a byl jí nápomocen při založení kláštera klarisek v Borgo. Od Františka z Assisi byl chválen za přísné dodržování františkánské chudoby a tento zakladatel ho také označil za světlo a bratra komunikujícího v zápalu lásky. Z Františkova pověření Rogerius vedl komunitu v Borgo ještě po smrti Filipy Mareri. Zemřel rok po ní v Todi.
Blahořečený byl 24. 4. 1751 Benediktem XIV.
Eduardus Confessor (1066); Syncletica (s. IV.); Deogratias, ep. Carthaginen (457/458); Æmiliana (s. VI.); Convoio (868); Gerlacus (1165); Rogerius♦, presb. (1237); Franciscus Peltier, Iacobus Ledoyen et Petrus Tessier♦ (1794); Maria Magdalena Repetto Pellegrini♦ (1890); Carolus a Sancto Andrea (Ioannes Andreas) Houben (1893); Marcellina Darowska♦ (1911); Petrus Bonilli♦ (1935); Ioannes Robertus Grau Bullich♦ (1937); Genovefa Torres Morales (1956); Ioannes Nepomucenus Neumann (1860)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský