sv. Fereol

Ferreolus, Gratianopolitan

12. ledna, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	asi 659

ŽIVOTOPIS

Pocházel z gallo-římské rodiny, která patřila k senátorské aristokracii ve Vienne a Narbonnu. Pravděpodobně roku 654 byl zvolen 13. biskupem Gratianopolis (dnešním Grenoblu) v Burgundsku, v departementu Isère v historické provincii Dauphiné, nyní v oblasti Auvergne-Rhône-Alpes. Uvádí se, že odvážně hájil svobodu církve, vynikal pastorační horlivostí a byl svými slovy i skutky učitelem lidu. Na některých místech je zmiňováno, že Ebroin poslal Fereola do vyhnanství kvůli sporu o církevní majetek a po návratu jej nechal zavraždit. Je však více verzí či dohadů. Skutečností je, že při kázání na Mont Essonu (dnešní Le Rachais) nedaleko Grenoblu při pravém břehu řeky Isère, zemřel mučednickou smrtí. Útočníci mu holí rozbili hlavu, podle martyrologia v lednu, asi v roce 659. Někde bývá uváděno až následující desetiletí.

Jeho pohřeb se konal v obci La Tronche u Grenoblu, v kostele, který mu byl později zasvěcen. Po smrti byl lidmi ctěn jako sv. mučedník a jeho kult byl formálně potvrzen (jako kult od nepaměti) dne 9. 12. 1903 papežem Piem X.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Arcadius, m. in Mauretania (asi 304); Probus (asi po 236); Tigrius et Eutropius (406); Cæsaria^♦ (asi 529); Ferreolus, Gratianopolitan (asi 659); Benedictus Biscop (ca 690); Elredus (asi 1166); Martinus de Sancta Cruce (1203); Bernardus de Corleone^♦ (1667); Margarita Bourgeoys (1700); Antonius Foumier^♦ (1794); Petrus Franciscus Jamet^♦ (1845); Antonius Maria Pucci (1892); Nicolaus Bunkerd Kitbamrung^♦ (1944)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský