blah. Albertina /Alberta/ Berkenbrock

Albertina Berkenbrock

15. června, připomínka
Postavení:	panna a mučednice
Úmrtí:	1931

ŽIVOTOPIS

Narodila se 11. 4. 1919 v São Luís v Imaruì ve státě Santa Caterina v Brazílii. Její rodiče, Henry a Josephine roz. Boeing, byli zbožní zemědělci, kterým se narodilo 9 dětí. Jejich předci přišli do Brazílie v roce 1860 z Vestfálska. Albertina byla vychovávána podle zásad křesťanské morálky i v pravdách víry. Byla poslušná, tichá a trpělivá při nepříjemnostech ze strany sourozenců. K prvnímu sv. přijímání přistoupila 16. 8. 1928. Mluvila pak o tomto dni jako o nejkrásnějším svého života. Ježíši vždy chtěla být věrná a tato snaha se odrážela v jejím ctnostném životě. S oddaností milovala modlitbu a měla dobré srdce k ostatním lidem. Ve zvláštní úctě měla Pannu Marii a Aloise Gonzagu. Ve škole byla chválena pro svou píli a ve znalosti náboženství i na duchovní úrovni se zdála lepší než ostatní její vrstevníci. S radostí si hrávala s nejchudšími dětmi a dělila se s nimi o svůj chléb.

Vůči lidem, kteří pracovali s jejím otcem, i k jejich dětem byla milá a netušila, že mezi nimi může být násilník, který se stane jejím vrahem. Také jemu dávala často jídlo, přestože byl Afričan, kterým mnozí pohrdali. Jmenoval se Maneco Palhoça, ale více byl znám jako Indalício Cipriano Martins či Manuel Martins da Silva.

Dne 15.6.1931 Albertina šla hledat býčka, který jí utekl a potkala Maneca, který na její dotaz, zda ho neviděl, ukázal se špatným úmyslem jiný směr. Ona se tím směrem vydala do lesa a tam po otočení se za praskajícími větvemi místo býčka narazila opět na Maneca. Před jeho pohledem zůstala jako zkamenělá. On bez ostychu prozradil svůj úmysl, avšak Albertina jeho návrh s rozhodnutím odmítla a začala tvrdě bojovat o svoji čistotu. Když ji násilník strhl na zem snažila se krýt, jak jen dokázala. To ho rozzuřilo, chytil ji za vlasy a podřízl jí hrdlo nožem.

Maneco se pak pokoušel maskovat svůj zločin lživým vyprávěním o tom, jak její tělo objevil, a zločin sváděl na muže jménem João Candinho. Ten zprvu marně protestoval, že je nevinný. Lidé si potom všimli, že když Maneco procházel místností kolem Albertiny, z rány na jejím krku pokaždé vytékala krev. Pojali proto podezření. Když na výzvu prefekta Imaruího byl později k tělu Albertiny s křížkem na hrudi přiveden obviněný João Candinha, aby s rukou na tomto kříži odpřisáhl svou nevinu, rána na krku prý hned přestala krvácet. Maneco se vzápětí pokusil o útěk, ale byl zadržen a přiznal se nejen k tomuto zločinu, ale i ke dvěma dalším vraždám. Ve vězení řekl spoluvězňům, že Albertinu zabil jen proto, jak odolávala jeho snaze ji znásilnit. Porodní asistentka, pověřená prohlédnout Albertino tělo, potvrdila, že pokus o znásilnění nebyl úspěšný. Jednoznačný závěr byl, že tato 12letá dívka raději zemřela, než aby se podrobila hříšnému skutku.

Albertina byla pohřbena na hřbitově v São Luís v Imaruì, ale pro mučednictví a vyslyšené prosby na její přímluvu bylo její tělo později umístěno do kostela São Luís.

Blahořečená byla 20. 10. 2007 v katedrále Panny Marie na náměstí v Tubarão. Slavnosti předsedal kardinál José Saraiva Martins.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Vitus, m. in Lucania (století neznámé); Amos, propheta (s. VIII. před Kr.); Bernardus de Menthone (1081); Germana (1601); Aloysius Maria Palazzolo (1886); Hesychius, miles (ca. 302); Abraham, monachus (ca. 480); Landelinus, abbas Laubien. (ca.686); Lotharius, ep. Parmen. (756); Benildis (853); Hilarianus (s. VIII/IX); Isfridus (1204); Thomas Scryven^♦ (1537); Petrus Snow et Radulphus Grimston^♦ (1598); Albertina Berkenbrock^♦ (1931)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský