Tarsicia
15. ledna, připomínka | |
Postavení: | panna a mučednice |
Úmrtí: | s. VI./VII. |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Narbonne (tehdejší římské provincie v Galii) na území dnešní jižní Francie. Byla sestrou sv. Fereola z Uzès a údajně i vnučkou krále Chlotara II. V mladém věku odešla do jeskyně v lesích u dnešní Rodelle poblíž Rodez v Rouergue v regionu Midi-Pyrénées a žila tam jako poustevnice. Podle jedné legendy se zde živila kozím mlékem a zemřela v pověsti svatosti. Podle Martyrologium Romanum jako panna a mučednice. Po její smrti bylo na obloze vidět světlo, které bylo pokládáno za znamení upozorňující na její svatost. Pohřbena byla v místech benediktinského kláštera Le Monastère u Rodezu.V legendárním podání je uváděno, že při jejím pohřbu došlo přispěním biskupa z Rodezu k doteku s další mrtvou osobou, která ožila. To se mohlo stát i tématem zobrazení Tarzície.
Za Francouzské revoluce byly z důvodu zrušení kláštera ostatky sv. Tarzície uloženy v karmelitánském klášteře Rodez poblíž její jeskyně u Rodelle. Nachází se zde také pramen, jehož voda je používána proti očním onemocněním.
Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius♦ (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo♦ (1208); Iacobus Eleemosynarius♦ (asi s. XIII.); Angelus de Valido♦ (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii♦ (1937); Nicolaus Gross♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský