Bonitus
| 15. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup a řeholník OSB |
| Úmrtí: | asi 710 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 623 v jihofrancouzském regionu Auvergne. Jeho otcem byl Theodatus a matkou Slagria, které v době očekávání narození Bonita byla jedním knězem předpovězena jeho svatost. Otec si přál, aby šel jako on ve stopách předků, kteří byli soudci. Bonit proto vystudoval práva a začal kariéru jako kancléř na dvoře Sigisberta III. (pam. 1. 2.), krále Austrasie (území kolem dnešních hranic Francie a Německa). Těmto dvěma je připisována zásluha za řád, který za jejich působení zavládl v zemi. Asi v roce 677 byl následníkem Sigisberta III., králem Theoderichem III., Bonit jmenován guvernérem v Marseille. Zde pak vládl stejně chvályhodně s velkým úsilím o zrušení otroctví, kam až sahal jeho vliv. Starší jeho bratr Avitus, který byl biskupem v Clermontu, doporučil v roce 689 před svou smrtí Bonita za svého nástupce.Po vysvěcení na biskupa Bonit nadále žil velmi asketicky, zvláště se přísně postil a na kolenou se hodně věnoval modlitbám. Kněžím připomínal jejich důstojnost, že sami jsou Božími chrámy a má v nich působit Duch svatý. Ke konci desetiletého působení na biskupském stolci ho stále více trápila otázka, zda jeho dosazení na tento stolec bylo kanonicky správné. Na radu přítele Tilla se své funkce vzdal a na jeho místo nastoupil biskup Rodobert. Bonit prý hned potom vykonal pouť do Říma ke hrobům apoštolů. Zpět se údajně vracel se skupinou bývalých otroků, kvůli nimž tvrdě pracoval, aby je vykoupil. Nějakou dobu se zdržel v Lyonu, kde se tradují pověsti o zázracích uzdravení skrze jeho modlitbu. Rovněž také legenda o tom, že když v kostele sv. Michaela zůstal pohroužen do modlitby přes noc, přišla za ním Panna Maria v doprovodu andělů a na její přání v nebeském rouchu sloužil mši svatou.
Bonit zemřel jako prostý benediktinský mnich buď ve svém klášteře v Manglieu u Clermontu nebo v Lyonu při pouti. V jeho životopisech se vyskytují obě verze. Za předpokladu druhé verze se buď v Manglieu stal mnichem před poutí do Říma nebo do Lyonu putoval znovu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius♦ (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo♦ (1208); Iacobus Eleemosynarius♦ (asi s. XIII.); Angelus de Valido♦ (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii♦ (1937); Nicolaus Gross♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský