Maria Teresia (Maria Ioanna) Fasce
| 18. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučednice OSA |
| Úmrtí: | 1947 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 27. 11. 1881 v Torriglia asi 30 km severovýchodně od Janova v italském regionu Ligurie. Vyspěla v sebevědomou dívku plnou života a obětavé lásky, pro kterou pomoc druhým byla samozřejmostí. Ve 25 letech vstoupila do kláštera augustiniánek eremitek v Cassii v jihovýchodním cípu Umbrie. Zde u sv. Rity o Vánocích přijala hábit s řeholním jménem Marie Terezie a po roce složila řeholní sliby.Věčné sliby skládala 28. 5. 1912 s pevným rozhodnutím obětovat svůj život pro Krista a jeho církev. V roce 1917 se pro sílu své osobnosti stala na tři roky vikářkou a později byla devětkrát volena abatyší. Byla charakterizována jako velmi moudrá žena, která spojovala askezi a rozjímání s charitativní péčí o poutníky a opuštěné osoby. Jako propagátorka úcty k sv. Ritě vydávala časopis „Dalle Api alle Rose“ a přispěla tak k oživení poutí k hrobu sv. Rity.
Před svou smrtí napsala na rozloučení: „Odcházím z tohoto světa s vírou, nadějí a láskou! Doufám, že vás zanedlouho uvidím na druhé straně, v Božím království, kde budeme žít navěky a blahořečit Pánu za všechno, co jsme ve vyhnanství vytrpěly.“ Její tělo bylo pohřbeno do krypty kláštera vedle hrobu sv. Rity.
Papež Jan Pavel II. Marii Terezii Fasce blahořečil 12. 10. 1997.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Mater unitatis christianorum ; Successus, Paulus et Lucius (259); Cosconius, Zeno et Melanippus, m. Nicææ (s. III/IV); Volusianus (asi 498); Prisca, titularis basilicæ in Urbe (před rokem 499); Deicolus (s. VII.); Beatrix Estensis♦, monialis (asi 1262); Margarita, virgo monial. Ord. Prædicat (1270); Facius♦ (1272); Andreas Grego de Piscaria♦ (1485); Christina Ciccarelli♦ (1543); Regina Protmann♦ (1613); Felicitas Pricet, Monica Pichery, Carola Lucas et Victoria Gusteau♦ (1794); Maria Teresia (Maria Ioanna) Fasce♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský