Basilius Antonius Maria Moreau
| 20. ledna, připomínka | |
| Postavení: | kněz, pedagog, zakladatel kongregace CSC |
| Úmrtí: | 1873 |
ŽIVOTOPIS
Narodil 11. 2. 1799 v Laigné-en-Belin u Le Mans ve Francii do chudé rodiny Louise Moreau a jeho ženy roz. Pioger. Byl jejich 9. dítětem ze 14, z nichž 3 v dětském věku zemřely. Všechny byly vychovávány v křesťanské lásce. Můžeme si připomenout, že šlo o období po skončení Velké francouzské revoluce (ukončené po 10 letech 9. 11. 1799) a nenávist jak vůči monarchii, tak proti církvi byla mezi obyvatelstvem stále velká. Katolická církev zde byla značně potlačena. Basilovi rodiče však byli již za revoluce zapojeni do činnosti podzemní katolické církve.Místní farář viděl Basila jako inteligentní dítě s dobrou schopností se učit, proto se v roce 1814 zasloužil, aby Basil mohl vstoupil do semináře v Château-Gontier. O dva roky později Basil přešel do diecézního semináře sv. Vincence. Zde ho ovlivňovala a přitahovala duchovní náplň Společnosti kněží sv. Sulpicia. V roce 1817 začal studium filozofie v Le Mans a 12. 8. 1821 zde byl vysvěcen na kněze diecéze, i když měl o dva roky méně, než byl běžně požadovaný věk. Poté ještě rok studoval teologii v semináři sv. Sulpicia v Paříži a pak na Soledade de Issy z důvodu přání Mons. De la Myre, aby se stal profesorem diecézního semináře v Le Mans. Tam začal učit v roce 1823 filozofii. O dva roky později se stal profesorem dogmatiky a čestným kanovníkem. V říjnu 1830 profesorem biblistiky a v té době opět začalo pronásledování církve.
V roce 1833 se Basil Moreau stal spoluzakladatelem a představeným institutu Dobrého Pastýře za účelem převýchovy mladistvých delikventů v klášteře Le Mans.
Od ledna 1834 byl zástupcem představeného semináře, kde vyučoval. Zároveň přijímal i jiné úkoly na různých místech. Další rok v červnu biskup schválil jeho projekt sdružování mladých kněží a jejich konání misijních kázání na venkově. Biskup Bouvier ho také požádal, aby vedl institut bratrů sv. Josefa, založený v roce 1820 farářem Jakubem Dujarié z Ruillé-sur-Loire.
Na začátku března 1837 o. Basil Moreau dosáhl dohody mezi bratry sv. Josefa a pomocnými kněžími. Jejich spojení 1. 3. je proto považováno za založení Kongregace svatého kříže. Posláním nové společné komunity bylo vzdělávat mladé lidi a evangelizovat venkov. Touto činností rychle získali dobrou pověst a v roce 1839 došlo k vyslání prvních misionářů do alžírské diecéze. První společné skládání řeholních slibů chudoby, poslušnosti a čistoty se uskutečnilo 15. 8. 1840. Generálním představeným rozrůstající se rodiny složené z kněží, řeholních bratrů a laiků byl otec Moreau. Vtiskl jí misijní rozměr a v roce 1841 rozšířil o ženskou větev „Marianitas de la Santa Cruz“. Dokončil tak vytvoření kongregace se třemi oddíly. Nové domy kongregace založil v Alžírsku, ve Spojených státech, v Kanadě a v Bangladéši. Na přání papeže Pia IX. založil první křesťanské školy v Alžírsku a přispěl k zavedení pokroku katolické církve v Americe. Misionáři o. Antonína (pův. jménem Basila) Moreau poslaní do diecéze ve Vincennes v americké Indianě působili společně s ženskou větví.
Otec Moreau byl aktivní v kazatelské činnosti, dokud mu v tom úbytek zdraví nezabránil. Poslední dny života strávil mimo svoji komunitu. Do konce života o něj pečovali Marianité. Zemřel v Le Mans 20.1. 1873. Rozhodnutím papeže Benedikta XVI. se 15. 9. 2007 uskutečnilo jeho blahořečení.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Fabianus (250); Sebastianus, m. Romæ (začátkem s. IV.); Asclas (s. IV.); Neophytus (s.IV.); Euthymius (473); Wulfstanus (1095); Benedictus Ricasoli♦ (asi 1107); Henricus, ep. Upsalien (asi 1157); Eustochium Calafato (1485); Angelus Paoli♦ (1720); Stephanus Min Kŭk-ka (1840); Basilius Antonius Maria Moreau♦ (1873); Maria Christina ab Immaculata (Adalheidis) Brandow, virgo (1906); Cyprianus (Michael) Iwene Tansi♦ (1964)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský