Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus
| 21. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup a jáhni – mučedníci |
| Úmrtí: | 259 |
ŽIVOTOPIS
Fruktuos byl za císaře Valeriána biskupem v Tarragoně, která na španělském území tehdy patřící Římu byla hlavním městem.Císař Valerián asi začátkem roku 258 vydal nařízení, podle kterého bylo biskupům, kněžím a jáhnům přikázáno, aby obětovali římským bohům, a bylo jim zakázáno slavit mši svatou. Zákaz shromažďování davu byl pod hrozbou trestu smrti. Biskup Fruktuos a jáhni Augurius a Eulogius si byli vědomi, že Boha patří více poslouchat a dávat mu přednost před zákony lidskými, a obrnili svá srdce láskou k Bohu. Za hlásání pravdy o něm byli v neděli 16. 1. 259 ve večerních hodinách zatčeni a odvedeni do vězení. V něm se modlili a s určitou radostí očekávali korunu mučednictví.
K výslechu před guvernérem Aemilianem byli předvedeni v pátek 21.1. Ten byl na příkaz císaře stručný a věcný. Biskup, jehož odpovědi byly zaznamenávány, podobně odpovídal. K příkazu o uctívání římských bohů řekl: „Uctívám jediného Boha, který stvořil nebe a zemi.“ K otázce, zda ví o existenci dalších bohů, odpověděl: „Ne, nevím.“
Výslech byl pak zaměřen na jáhny, kterým guvernér předem řekl, aby biskupa neposlouchali. Augurius prohlásil, že ctí téhož Boha jako Fructuos. Eulogius z nějakých důvodů dostal otázku, zda uctívá Fructua. Odpověděl: „Ne, ale uctívám stejného Boha jako on.“
Guvernér se dál už jen zeptal Fructua, zda je biskupem, a na jeho vyznání, že jím je, mu jízlivě řekl: „Byl jsi a nyní jsi odsouzenec k okamžitému upálení zaživa. Cestou soucitní lidé chtěli Fructuovi dát napít vína, ale on s úsměvem odmítl a prý dodal: „Je pátek, tedy půst.“ Trojice odsouzenců byla odvedena do amfiteátru, kde byli přivázáni ke sloupům, u kterých pak byly zapáleny ohně. A oni se modlili. Když přehořela lana, mučedníci údajně padli na kolena a s roztaženýma rukama jako na znamení Kristova vítězství mu odevzdali své duše.
Popel těchto mučedníků byl později křesťany uložen do hrobu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominica Dei verbum; Agnes, m. Romæ (s. III.-IV.); Publius, ep. Athenarum (s. II.); Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus (259); Patroclus, m. Trecis (asi s. III.); Epiphanius, ep. Papien (496); Meginradus (ca. 861); Zacharias, monachus (asi 950); Eduardus Stransham et Nicolaus Wheeler♦ (1586); Albanus Roe (1642); Thomas Green♦, presb. (1642); Iosepha Maria a Sancta Agnete♦ (1696); Ioannes Baptista Turpin du Cormier et XIII socii♦ (1794); Ioannes Yi Yun-il (1867)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský