Patroclus, m. Trecis
| 21. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi s. III. |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z dnešního francouzského města Troyes (asi 70 km od Sens), na které si ve 3. století dělali nárok Římané. Údajně patřil k pohanské šlechtě, ale už v mládí konvertoval ke křesťanství. Svoji budoucnost pak stavěl na modlitbě a na lásce. K modlitbě připojil půst a s láskou štědře rozdával ze svého dědictví almužny a nosil jídlo chudým. V některých jeho životopisech je připomínáno, že se nechal oslovit evangeliem, v němž Ježíš říká: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ (Mt 19,21)O jeho změně života se prý doslechl Aurelián v Sens a zahořel touhou ho zničit. O výslechu a umučení Patrokla se vyskytuje spis údajně ze 6. století, ve kterém je zachycen dialog Aureliána s Patroklem včetně jeho mučení. O hodnověrnosti se však vyskytují pochyby a s šířeným obsahem se může mísit legenda.
Po prvním výslechu měl být Patrokl spoután rozpáleným řetězem a mít bičovaná záda. Pak jej měl ve vězení tři dny hlídat strážce Eligius. K vyřčenému trestu Patrokl prý řekl: „Máš moc mučit mé tělo, ale nebudeš schopen zničit mou duši, protože ona je v rukou Boha – jejího stvořitele. Pán sám řekl: ‚Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo´“ (Mt 10,28).
Pak byl Patrokl dopraven na břeh Seiny, kde před popravou pronesl modlitbu, a legenda popisuje jakoby oslepení strážců a Patroklovo zázračné přejití na druhý břeh. Po dalším dopadení byl za modlitby probodnut mečem a pak sťat. Jeho tělo tajně pohřbil arcikněz Eusebius s jáhnem Liberiem.
Později, 3. 7. 960, jeho ostatky přenesl biskup Bruno Veliký do Kolína nad Rýnem.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominica Dei verbum; Agnes, m. Romæ (s. III.-IV.); Publius, ep. Athenarum (s. II.); Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus (259); Patroclus, m. Trecis (asi s. III.); Epiphanius, ep. Papien (496); Meginradus (ca. 861); Zacharias, monachus (asi 950); Eduardus Stransham et Nicolaus Wheeler♦ (1586); Albanus Roe (1642); Thomas Green♦, presb. (1642); Iosepha Maria a Sancta Agnete♦ (1696); Ioannes Baptista Turpin du Cormier et XIII socii♦ (1794); Ioannes Yi Yun-il (1867)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský