Dominicus, abbas Soran
| 22. ledna, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 1031 |
| Atributy: | hadi, ryby, opat |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 951 u Foligna v provincii Perugia ve střední Itálii. Jako dítě byl svěřen na výchovu a za účelem vzdělání řeholníkům v klášteře sv. Silvestra ve Folignu. Po základním vzdělání odešel k benediktinům do kláštera S. Maria di Pietrademone v témže městě. Pokračoval zde ve studiu i ve formaci. Přijal kněžské svěcení a složil řeholní sliby jako benediktinský mnich.
Podobně jako dříve byla v jeho srdci touha po hlubším a dokonalejším vzdělání, tak v mnišské komunitě prožíval touhu po samotě a poustevnickém životě. Bylo mu dovoleno odejít do Monte Cassina a také na horu poblíž Scandriglia v provincii Rieti. Při asketickém životě o chlebu a vodě uprostřed samoty nabíral energii pro uskutečňování Boží vůle, šíření Boží lásky, zakládání nových komunit a zřizování klášterů po velké části Itálie. Dá se říci, že střídal poustevnický život s životem v mnišské komunitě. V poustevnickém ústraní byl však často vyhledáván a nikdy se nezdráhal pomáhat druhým. Mnozí z těch, které přilákala jeho pověst, měli zájem o mnišský život. Je uváděno, že již zde pro ně založil klášter S. Salvatore, ve kterém se stal opatem. Zřejmě jen na nejnutnější dobu k zajištění dobrého a prospěšného chodu kláštera. Říká se, že vždy, když byl moc vyhledáván posunul se dál a tam, kam odešel, založil nový klášter. Přestěhoval se tak do Abruzzo L'Aquily, kde založil klášter sv. Petra del Lago, podobně v oblasti Sangro založil klášter sv. Petra di Avellana. V Trisulti založil klášter sv. Bartoloměje. Někde bývá vyjmenována necelá desítka klášterů, které založil, jinde i výrazně více. Jeden ze známějších vznikl díky daru hraběte Pietra Raineria ze Sory. S Dominikem je spojen nejen tím, že zde byl opatem, ale i tím, že se sem před smrtí vrátil a byl zde pohřben. Zde jsou také uloženy jeho ostatky. Za života konal nemalé množství zázraků a mnohé jsou popisovány v legendách o něm. Nejeden se týká hadů a jde o více než uzdravení z kousnutí jedovatým plazem. Dominik zázraky napomáhal i k uzdravením z velmi závažných onemocnění, kterými jsou hříchy. A to je podstata i některých zázraků uváděných v legendách. Tím nejdůležitějším lékem je získání víry. S tou je možné vyprosit i mnoho potřebných ctností. O přímluvu k jejich získání můžeme také dnes prosit Dominika ze Sory, který žil před tisícem let a zemřel ve věku 80 let.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Vincentius, m. Valentiæ (304); Valerius, ep. Cæsaraugustan (305/315); Gaudentius, ep. Novarien (asi 418); Anastasius, monachus in Perside (628); Barnardus (842); Dominicus, abbas Soran (1031); Maria Mancini♦ (1431); Antonius della Chiesa♦ (1459); Gulielmus Patenson♦ (1592); Franciscus Gil de Federich et Matthæus Alonso de Leziniana (1745); Vincentius Pallotti (1850); Gulielmus Iosephus Chaminade♦ (1850); Laura Vicuña♦ (1904); Iosephus Nascimbeni♦ (1922); Ladislaus Batthyány-Strattmann (1931)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský