Æmilia Fernández Rodríguez
| 25. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | 1939 |
ŽIVOTOPIS
Byla romského původu, provdala se a na počátku těhotenství určitým trikem dosáhla toho, že její muž nebyl odveden do válčící republikánské armády. Tato skutečnost byla odhalena a oba se odděleně dostali do vězení. Emilie zde za pomoci růžence prohloubila svoji víru, a to bylo společně s ochranou své katechetky příčinou různých sankcí a neposkytnutí péče související s porodem, po kterém zemřela. Stala se tak první romskou mučednicí, dokonce aniž by mimo sv. křtu přijala některou z dalších svátostí.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
POVOLÁNÍ K SVATOSTI NEZNÁ HRANIC
,ale k dovršení potřebuje účast lásky a absenci nenávisti
Narodila se 13. 4. 1914 v Tíjola v provincii Almerie na jihu Španělska do romské (cikánské) rodiny, která se poctivě živila výrobou košů. Emilie byla v den svého narození pokřtěna v kostele Santa Maria a při křtu jí byla dána i dvě další jména Gregoria a Margarita (česky Jiřina a Markéta). Později podle zvyku rodiny chodila do kostela, ne však k dalším svátostem, snad už i vzhledem k tomu, že byla analfabetkou a nikdo ji ani neučil modlitbám. Její negramotnost ji však nebránila v tom, aby žila láskou. Od malička pomáhala rodičům a brzy se naučila z vrbového proutí plést košíky. Proto dostala přezdívku "La Canastera" (Košikářka). Druhou prací, kterou se naučila, bylo prý tkaní. Ve 23 letech se začalo s chystáním její svatby podle cikánského zvyku. Jinou volbu ani neměla. Slavení její svatby bylo naplánované a uskutečnilo se mezi únorem a březnem roku 1938. V té době byly z důvodu občanské války (1936 až 1939) kostely zavřené a republikánské gardy pronásledovaly zvláště katolickou církev. Slavení svatby téměř 24leté Emilie Fernández Rodríguez se s o rok mladším Juanem Cortésem uskutečnilo jen po zvyku jejich lidu a pokračovalo tancem a písničkami celý týden.
Radosti jejich líbánkové období zle narušila zpráva o odvodu Juana Cortése do republikánské armády. Emilie ve své naivitě prý odešla na radnici vyjádřit své odmítnutí a žádat o výjimku s důrazem, že jsou chudí a dobří cikáni, kteří se vzali a nechtějí se rozejít. Dostalo se jí odpovědi, že její Juan Cortés se musí 21. 6. tohoto roku připojit k válečné frontě na obranu zájmů republiky a v případě, že tak neučiní, bude dopaden a uvězněn jako dezertér. Emilie se nakonec rozhodla uchránit ho nástupu do republikánské gardy pomocí přírodního prostředku. V den, kdy měl nastoupit, mu dala do očí pár kapek přípravku ze zeleného jasmínu, aby ho dočasně oslepil, takže jako slepý nemohl být odveden. Strážní hlídka brzy ale podvod odhalila a oba byli dopraveni do vězení. Juanovo neslo název „El Ingenio“ a Emilii dali do vězení pro ženy „Gachas-Colorás“. Vězněných, kterých bylo přes 40, rychle přibývalo. Emilie, u níž již bylo zřejmé těhotenství, byla v červenci odsouzena k šesti letům vězení bez ohledu na její stav. Ve skupině uvězněných byly řeholnice a ženy z „katolické akce“, které se denně modlily sv. růženec. Tato modlitba probudila u Emilie zájem, na který Dolores del Olmo (zvaná Lora) jako katechetka ochotně reagovala a naučila ji důležité pojmy víry. Vedení věznice si vytypovalo těhotnou Emilii jako nejslabší článek a adepta na udavačku mezi křesťankami, ale v tom se hodně zmýlilo. Emilie posilována modlitbou růžence nikdy neprozradila jméno katechetky a na dotazy ohledně ostatních uvězněných vytrvale mlčela, přestože ji za to čekaly tresty. Jedním z nich bylo i zavření na samotce, když se jí přiblížil porod. V tomto vězení 13. 1. 1939 asi ve 2 hodiny v noci porodila holčičku na podlaze bez poskytnutí potřebné pomoci. Katechetce se údajně podařilo kolem 17 hodiny ji pokřtít jménem Angela. Později ji revoluční orgány nabídly k adopci a nic dalšího není o ní známo.
Emilie Fernández byla večer údajně převezena do nemocnice a čtvrtého dne vrácena do vězení. Někde se můžeme dočíst, že měla velké krvácení, proti kterému byla krátká hospitalizace neúčinná, jinde, že dostala také zápal plic. Ve vězení vedle utrpení v době výslechů za svého těhotenství, při kterých mlčela, trpěla podvýživou a zimou. Oficiálně je uvedeno, že zemřela 25. 1. 1939 ve vězení Gachas-Colorás v Almería. Potom byla vhozena do společného hrobu k dalším obětem z doby občanské války.
K vyhlášení dekretu o jejím mučednictví došlo 14. 6. 2016 a k jejímu blahořečení 25. 3. 2017 v Palacio de Exposiciones y Congresos de Aguadulce u Almería ve Španělsku. K této beatifikační slavnosti ve skupině 115 mučedníků zabitých během španělské občanské války z nenávisti k víře předsedal kardinál Angelo Amato.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s. I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso♦ (1366); Poppo♦ (1048); Antonius Migliorati♦ (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano♦ (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol♦ (1909); Æmilia Fernández Rodríguez♦ (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel♦ (1944); Antonius Świadek♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský