Palæmon
| 25. ledna, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
V době Diokleciánova pronásledování odešel do egyptské pouště s touhou vytvářet odříkavým kajícím životem protipól světu trpícímu zlem hříchů a strachu. Naplánoval si strohý osamělý život, naplněný především modlitbou a postem. Zasvětil se Bohu a žil jen o chlebu s trochou soli a vodě. Jednoho dne do jeho poustevny přišel Pachomius (pam. 9. 5.), který býval římským vojákem a chtěl začít žít stejným životem jako Palamon. Ten se zprvu zdráhal, snad že to vnímal jako ohrožení své samoty, možná i pokušení, a pro představu, že pro Pachomia takový život bude příliš náročný. Čas ukázal, že jeho přijetí, mohli bychom říci, za žáka, vedlo k velkému užitku, protože z Pachomia se později stal věhlasný zakladatel cenobitského mnišství, které představovalo spojení cel 30 až 40 mnichů, kteří se řídili jím vytvořenými pravidly a měli svého představeného. Takové komunity mnichů se z Tabennesi v thébské oblasti rozšířily na mnoho míst.Počátek jejich vzniku začínal v hledání života co nejvíce oddanému Bohu s přinášením obětí vlastním odříkáním propojeným s modlitbou v tichu. Za noci vstávali k modlitbě a proti ospalosti někdy přenášeli písek z jednoho místa na druhé, aby odolali tomu, co považovali za pokušení. Ač se to zdá těžce pochopitelné, příkladem svého života přivedl Palamon další muže k následování. V tom působila jeho láska k Bohu. Někde se uvádí, že v Tabennesi pomáhal ještě Pachomiovi se stavbou kláštera, jinde se hagiografové domnívají, že dříve onemocněl a zemřel.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s. I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso♦ (1366); Poppo♦ (1048); Antonius Migliorati♦ (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano♦ (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol♦ (1909); Æmilia Fernández Rodríguez♦ (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel♦ (1944); Antonius Świadek♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský