Iosephus Gabriel del Rosario Brochero
26. ledna, připomínka | |
Postavení: | kněz |
Úmrtí: | 1914 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 16. 3.1840 v Carreta Quemada 8 km od Santa Rosa de Río Primero v provincii Córdoba v Argentině. Uvádí se, že byl čtvrtý z deseti bratrů, vedle kterých měl i dvě sestry. Z období dospívání mu zůstaly v obličeji známky prodělaných neštovic. V roce 1856 vstoupil do semináře a v roce 1866 přijal kněžské svěcení. Po nějaké době byl přidělen do mimořádně velké oblasti diecéze St. Albert, kde projít celou farnost znamenalo urazit 200 kilometrů. Obyvatelé tohoto kraje žili místo ve vesnicích doslova roztroušeně, a zabývali se převážně chovem dobytka nebo koní.Otec José Gabriel, nazývaný jako kněz Gaucho nebo Curé Brochero, cestující se sombrerem a v pončo na mezku, někdy i na koni nebo oslu, měl vždy u sebe zavazadlo s obrazem Matky Boží a potřeby pro udělování svátostí. Překonal 3000 m vysoké pohoří, které odděluje Córdobu od západu země. Mimo potřeb ke mši svaté, kterou měl od biskupa dovoleno sloužit kdekoliv, vozil s sebou také léky. Především byl lékařem duší a blízkou osobou všem farníkům, pro které měl otevřené srdce a žil s nimi ve vzájemném porozumění. Mimo cestování mnoho času věnoval zpovědím a s kajícníky se radoval z přijetí Božího milosrdenství. Pro něj šlo zvláště o projevy lásky k Bohu a k bližním bez jakýchkoliv rozdílů. Ve své velké farnosti vybudoval v roce 1877 za pomoci většího počtu gaučů, kteří se po týdnech střídali, také exerciční dům. V něm dával duchovní cvičení podle sv. Ignáce z Loyoly TJ (pam. 31. 7.), i když sám jezuitou nebyl. Mnoho gaučů, označovaných za nezkrotné, mezi kterými byli i odsouzenci pronásledovaní zákonem, přivedl ke konverzi poté, co je neúnavně navštěvoval se snahou o změnu jejich života.
Věnoval se i postavení kaple sv. Petra a zřízení kurýrní pošty. Postaral se o menší školu pro dívky, začal i s návrhem železniční tratě přes údolí Traslasierry do Villa Dolores a Soto. Vždy ale měl za hlavní náplň života udělování svátostí těm, pro které byl ustanoven za jejich pastýře.
Tato služba lásky sebou nesla i péči o nemocné během epidemie cholery v roce 1867 a potom službu mezi malomocnými, od kterých se nakazil. Ke konci života oslepl a ztratil i sluch. Proto poslední období svého života strávil doma se svými sestrami. Zemřel ve Villa del Transito, přejmenované po dvou letech na Villa Cura Brochero, která leží asi 130 km JZ od Córdoby.
Papežem Františkem byl blahořečený 14. 9. 2013 a svatořečený 16. 10. 2016.
Timotheus et Titus, ep. Creten (s. I); Theogenes, m. Hippone (asi 257); Paula, vidua (404); Xenophon, Maria, Ioannes et Arcadius (s. VI.); Albericus, abbas (1109); Augustinus (Eystein) Erlandssön (1188); Maria de la Dive♦ (1794); Iosephus Gabriel del Rosario Brochero (1914); Michael Kozal♦ (1943); Gabriel Maria /Ioannes Stephanus/ Allegra♦ (1976)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský