sv. Josef Freinademetz

Iosephus Freinademetz

28. ledna, připomínka
Postavení:	misionář SVD
Úmrtí:	1908

ŽIVOTOPIS

Narodil se 15. 4. 1852 v osadě Oies u Pedraces asi 30 km od Val Gardena v tyrolských Alpách v oblasti patřící tehdy Rakousku, která je dnes známá jako Horní Adiže a patří Itálii. Rodiče Jan Mattias Freinademetz a Anna Maria roz. Scottvalgiarei byli chudí a patřili k drobným zemědělcům. Josef byl čtvrtým z jejich třinácti dětí. Farář a učitel pozorujíce Josefovy schopnosti ho v roce 1862 poslali do základní školy v Brixenu (pozdější Bressanone) z důvodu výuky v německém jazyce. Zde po dvou letech přestoupil do latinské školy, začal se učit také italštinu a francouzštinu. V Brixenu pak v roce 1872 nastoupil do čtyřletého semináře a 25. 7. 1875 přijal kněžské svěcení. Pak nastoupil jako kaplan do dnešního San Martino di Badia. Když se dozvěděl o misijním semináři Arnolda Janssena v Steylu v Holandsku, rozhodl se pro misijní povolání. Za doby přípravy ve Steylu, kde se stal verbistou, se začal učit i čínštině a napsal si poznámku: „Stát se misionářem není oběť, kterou přináším Bohu. Je to milost, kterou mi dává!“

Již 2. 3. 1879 vycestoval společně s o. Janem Anzère do Číny, kde se pak v Hongkongu oba usilovně učili řeč v dialektu a připravovali se na apoštolát v čínštině.

V květnu 1881 byli vysláni na území jižního Šantungu v severní Číně. Na území žilo 12 milionů obyvatel, ale z nich bylo jen asi 158 křesťanů, kteří se působením dvojice misionářů rozrostli na 634 katolíků. Z prvních rodin, které získali, vyšel první čínský kardinál Tien.

Josef Frevademetz v Šantungu téměř po 30 let hlásal slovem i příkladem radostnou zvěst za těžkých podmínek pronásledování. V roce 1898 začal bojovat s prokázanou tuberkulózou plic, ale lékařskými radami se nevydržel řídit. Mimo jiné většinu času prožíval uprostřed čínské bídy, kde nebyla nouze pouze o blechy, vši a štěnice. Když v jižním Šantungu v roce 1908 vypukla epidemie tyfu, o. Josef zde překypoval horlivostí v pomoci nemocným i dalším lidem, kteří ji potřebovali. Sám se přitom nakazil tyfem a zemřel 28. 1. 1908 v obci Taikii. Pohřbili ho u 12. zastavení křížové cesty.

Blahořečený byl 19. 10. 1975 papežem Pavlem VI. a kanonizován 5. 10. 2003 papežem Janem Pavlem II. v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Thomas de Aquino (1274); Ioannes, presb. apud Lingones (asi 554); Iacobus, eremita (s. VI); Iulianus, ep. Conchen (asi 1207); Bartholom^♦, relig. Ordo Camald (1224); Iulianus Maunoir^♦ (1683); Agatha Lin Zhao, Hieronymus Lu Tingmei et Laurentius Wang Bing (1858); Iosephus Freinademetz (1908); Moyses Tovini^♦ (1930); Maria Aloysia Montesinos Ordu^♦ (1937); Olympia (Olga) Bida^♦ (1952)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský