blah. Mojžíš Tovini

Moyses Tovini

28. ledna, připomínka
Postavení:	kněz
Úmrtí:	1930

ŽIVOTOPIS

Narodil se 27. 12. 1877 v Cividate Camuno v Itálii. Jeho strýcem a kmotrem byl Josef M. Tovini (pam. 16. 1.) blahořečený v září 1998. Mojžíšovi rodiče Evžen a Dominika roz. Malaguzzi měli po něm ještě 7 dalších synů. Mojžíš začal velmi brzy vynikat inteligencí. Více italských stránek uvádí, že základní školu začal už v 5 letech v Bernu a od 9 let v ní pokračoval v Bresci, kde zároveň bydlel u zmíněného strýce Josefa Tovini. Střední školu navštěvoval v Romano di Lombardia. Po seznámení se s životopisem sv. Aloise Gonzagy (pam. 21. 6.) začal i se svým kamarádem Dominikem Mennou uvažovat o povolání ke kněžství. Otec se ho tehdy snažil od úmyslu odradit a poslal ho na školu v Celaně v Bergamu. Zde nezapadl mezi spolužáky, to je pak vedlo k šikaně vůči němu. Rozhodl se k návratu domů a zopakovat své přání věnovat se studiu bohosloví. Tentokrát uspěl díky zásahu otcova bratra Josefa Tovini. V souvislosti s přáním rodičů přerušil po smrti strýce dočasně studium a nastoupil vojenskou službu, ze které se vrátil jako seržant na konci října 1898. Pak pokračoval v přípravě na kněžské povolání. Svěcení na kněze přijal 9. 6. 1900 v Brescii. Jako kaplan začal působit v Astriu, ale brzy byl biskupem poslán na další 4 roky studia do Říma. Po návratu se třemi tituly si od biskupa vyžádal souhlas ke vstupu do nové kongregace oblátů. Téměř po celý další život pak vyučoval v semináři v Brescii. V Miláně si ještě udělal doktorát z dogmatické teologie. Od roku 1915 byl farním vikářem v Provaglio d'Iseo a díky tomu prý po vypuknutí 1. světové války byl osvobozen od povinnosti nastoupit do armády a mohl pokračovat ve vyučování v semináři. Za epidemie španělské chřipky sloužil neohroženě nemocným. Po válce pomáhal seminaristům, kteří kvůli ní nemohli studia dokončit.

V roce 1922 se v Itálii společně s o. Josefem Schenou zapojil do katolického akčního hnutí. V dalším roce byl jmenován kanovníkem katedrály a zastupoval i u církevního soudu. V roce 1926 byl jmenován rektorem semináře a stal se také ředitelem Institutu pro přípravu učitelů katechismu v Brescii.

Jako rektor semináře studentům zdůrazňoval, že své povolání mají stavět na třech pilířích, kterými jsou: „Eucharistie, úcta k Neposkvrněné Panně a jednota s papežem.“ K těmto třem pilířům měl o. Jan mimořádný vztah. Pro seminaristy byl bdělým otcem s potřebnou přísností a dobrotou. Jeho otcovská shovívavost byla některými spolupracovníky špatně vykládána jako slabost a kritizována jako naivita.

Otec Mojžíš Tovini byl v roce 1929 také ještě jmenován ředitelem Diecézní apoštolské unie kléru a vybrán jako kazatel duchovních cvičení v Casa del Clero. V té době se u něj začaly projevovat známky onemocnění, se kterými byl 23. 1. 1930 přijat do nemocnice bratrů sv. Jana z Boha, kde o pět dní později po přijetí svátostí na cestu zemřel na zápal plic.

Papež Jan Pavel II. ho pro jeho hrdinskou povahu ctností vyhlásil ctihodným Božím služebníkem. Papež Benedikt XVI. uznal zázrak potřebný pro jeho blahořečení, které uskutečnil papež František, který pověřil kard. José Saraiva Martinse předsednictvím beatifikační slavnosti 19. 12. 2005 v Brescii.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Thomas de Aquino (1274); Ioannes, presb. apud Lingones (asi 554); Iacobus, eremita (s. VI); Iulianus, ep. Conchen (asi 1207); Bartholom^♦, relig. Ordo Camald (1224); Iulianus Maunoir^♦ (1683); Agatha Lin Zhao, Hieronymus Lu Tingmei et Laurentius Wang Bing (1858); Iosephus Freinademetz (1908); Moyses Tovini^♦ (1930); Maria Aloysia Montesinos Ordu^♦ (1937); Olympia (Olga) Bida^♦ (1952)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský