Theophilus Iuvenis
30. ledna, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | 792 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Konstantinopoli (dnes Istanbul v Turecku) a po roce 780 se stal vojevůdcem, který měl na starosti byzantskou základnu na Kypru. K jeho jménu bylo přidáno přízvisko Mladší (Iuvenis), kterým byl později nazýván.
Jako římský vojevůdce v čele křesťanské flotily byl v námořní bitvě proti Saracénům za byzantského císaře Konstantina VI. u Kréty zajat. V životopisech je uváděno, že jeho zajetí zapříčinila dvojice závistivých velitelů, kteří ho opustili a odpluli. Teofil pak byl předveden před Aruna, hlavního vůdce Saracénů, se vztyčenou hlavou a odvahou. Nedbal na jeho výzvy a výhružky. Někde je uváděn chalíf Hárún ar-Rašíd, který se pokusil dosáhnout jeho odpadlictví od křesťanství. Saracéni ho prý nechali čtyři roky zavřeného ve vězení a čekali, zda od křesťanů nezískají větší výkupné. Nakonec za odmítání zapřít Krista byl 30. 1. 792 probodnut mečem v den, kdy končil ramadán, který Teofil odmítl s nimi slavit.
Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion♦ (1923); Carmela García Moyón♦ (1937); Sigismundus Pisarski♦ (1943); Maria Bolognesi♦ (1980)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský