blah. Michael Rapacz
12. května, připomínka | |
Postavení: | kněz a mučedník |
Úmrtí: | 1946 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 14. 9. 1904 v Tenczynu jižně od Krakova poblíž Myślenic do rolnické rodiny Jana a Mariany Rapacz. Po střední škole v Myślenicích Michael v roce 1926 nastoupil do semináře v Krakově. Po pětiletém studiu byl 1. 2. 1931 vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm byla farnost Narození Panny Marie v Płokách, po dvou letech byl přeložen do Rajczy a 1. 11. 1937 se vrátil do Płoki jako správce farnosti. Prožil zde druhou světovou válku s těžkým obdobím německé okupace. V té době nesměl plně vykonávat svou službu, jako je výuka katolického náboženství, sezdávání Poláků a Němců, oslavy a odpolední činnost ve farnosti.Otec Michael ale zůstával být zvláště pozorný k mladým lidem, chudým a nemocným bez ohledu na to, kým byli a zda byli věřící. Všechny vedl k upřednostňování Boha a církve ve společenském životě. Ve svém srdci nosil všechny rodiny ve městě a každý večer se za ně v kostele modlil před Nejsvětější svátostí. Jeho oblíbenou modlitbou byl kromě křížové cesty růženec. V kázáních připomínal Bolestnou Pannu Marii s nabídkou růžence, skrze který jsme přitahováni ke Kristu. Účastníky jeho kázání vyzýval, aby to řekli všem svým blízkým a sousedům, že jinou cestu nemáme. Aby to opakovali s upřímným srdcem jeho i svým jménem.
Rodičům připomínal povinnost vychovávat z dětí katolíky, potřebnou spolupráci s knězem, protože na výchově velmi mnoho záleží. Z dítěte může být světec nebo také zločinec.
V době, kdy byla zakázána výuka náboženství ve školách, vyučoval děti v kostele. Někdy za slavení v kostele mimo režimem povolenou dobu, třeba pro poutníky, musel platit pokuty.
V poválečné době mu bylo někým řečeno, že na schůzi komunistické strany byl vyjádřen úmysl ho zabít, a proto mu radili, aby z Płoki odešel. Při jednom z posledních kázání prohlásil: „I kdybych měl zemřít, nepřestanu kázat evangelium a nevzdám se svého kříže."
V sobotu 11. května 1946 před půlnocí někdo zaklepal na dveře fary, vydávajíce se za partyzány, ale bylo to dvacet ozbrojených mužů, kteří na otce Michaela Rapacze zaútočili, svázali ho a přečetli mu rozsudek. Když ho svázaného vyváděli, on se opakovaně modlil: „Buď vůle tvá, Pane.“ Jeho tělo bylo ráno nalezeno asi kilometr od fary pastýřem vyhánějícím dobytek z farmy na pastvu. Mělo známky bití a na zadní straně hlavy byly dvě díry po kulkách. Bezpečnostní úřad „na oko“ zahájil vyšetřování vraždy, ale nikdy se nepodařilo zjistit pachatele.
Po roce 2018 plénum kardinálů a biskupů v Dikasterii pro kauzy svatých se jednotně shodlo na názoru, že smrt Božího služebníka Michaela byla mučednickou smrtí v nenávisti k víře.
Mše sv. s obřadem blahořečení byla celebrována ve svatyni Božího milosrdenství v Krakově-Łagiewnikách 15. 6. 2024 na závěr Diecézního eucharistického kongresu za předsednictví vyslance Svatého otce Františka kard. Semerara.
Pancratius, m. Romæ (zač. s. IV.); Nereus et Achilleus, m. Romce (koncem s. III.); Epiphanius, ep. Salamnen (403); Imelda Lambertini♦ (1333); Ioanna de Lusitania♦ (1490); Cyrillus, m. in Mæsia (ca. s. III); Philippus, presb. in Sicilia (s. V); Modoaldus (ca. 647); Rictrudis (ca. 688); Germanus, ep. Cpolitan. (733); Dominicus Calciatensis (1060/1109); blah. Michael Rapacz♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský