Elredus
12. ledna, připomínka | |
Postavení: | opat |
Úmrtí: | asi 1166 |
ŽIVOTOPIS
Byl Angličan, pocházel z Hexhamu, z rodiny místního faráře. V mládí se mu zalíbilo vojenské povolání a vstoupil do služeb skotského krále Davida. Po prožitém duševním boji vstoupil do prvního cisterciáckého kláštera v Anglii v Rievaulx (v Yorkshirru), aby se tam stal mnichem. Po deseti letech se stal představeným v Revesby v Lincolnshiru a od roku 1147 opatem v klášteře, do nějž původně vstoupil.Býval plný energie a s každým jednal velmi vlídně a přátelsky. Vztahům k bližním učil příkladem i slovem. Po spisu "O duchovním přátelství" napsal "Zrcadlo křesťanské lásky", v němž pojednává o dokonalosti, k níž mají křesťané dozrávat. Ve svých dílech se snažil podávat návod, jak aplikovat Písmo svaté do každodenního života. Krista staví před oči především jako přítele a Vykupitele.
Každý rok objížděl ostatní řádové domy v Anglii, navštěvoval i kláštery ve Skotsku a udržoval styky i s konventy jinde v cizině. V pozdějším věku snášel bolesti dlouhodobé nemoci, přesto s velkou láskou dál vedl svých 600 bratrů. Umíral vyčerpáním, s pověstí svatosti, známý pod přezdívkou "Bernard Severu".
Arcadius, m. in Mauretania (asi 304); Probus (asi po 236); Tigrius et Eutropius (406); Cæsaria♦ (asi 529); Ferreolus, Gratianopolitan (asi 659); Benedictus Biscop (ca 690); Elredus (asi 1166); Martinus de Sancta Cruce (1203); Bernardus de Corleone♦ (1667); Margarita Bourgeoys (1700); Antonius Foumier♦ (1794); Petrus Franciscus Jamet♦ (1845); Antonius Maria Pucci (1892); Nicolaus Bunkerd Kitbamrung♦ (1944)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský