Quirinus, ep. Sisciacen
| 4. června, připomínka | |
| Postavení: | biskup, mučedník |
| Úmrtí: | 309 |
| Patron: | vzývaný proti dně a bolestem nohou |
| Atributy: | biskup, mlýnský kámen |
ŽIVOTOPIS
Na území nynějšího Chorvatska se stal knězem a kolem roku 300 v Siscii (dnešním Sisaku v Chorvatsku) biskupem. Za císaře Galeria byl pronásledovateli zajat na útěku v Ilýrii. Vytrvale se bránil obětovat kadidlo jejich bohům. Proto byl mučen a nakonec mu uvázali na krk mlýnský kámen a utopili ho v řece Sibaris u Sabarie, přejmenované na Szombathely. Místo bylo římskou kolonií v dnešním Maďarsku. Pohřben byl v Sabarii v kostele.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MUKA CTÍ A SMRT PRO KRISTA ZISKEM
Narodil se pravděpodobně na území nynějšího Chorvatska. Zvolil si duchovní povolání a kolem roku 300 se v Siscii v Ilýrii (nacházejícího se na území současného Chorvatska) stal biskupem.
Nástupcem Diokleciána, pronásledujícím Kristovy vyznavače na Východě a v Ilýrii, se stal Galerius. Jeho nařízení byla kontrolována, a proto v Siscii vládnoucí Maxim nařídil zatčení biskupa Kvirína. Ten ze svého sídla uprchl, maje na paměti Kristova slova: "Když vás budou pronásledovat v jednom městě, prchněte do jiného." (Mt 10,23). Na útěku však byl pronásledovateli dopaden, a když tito nepřátelé ho nazvali zbabělcem, hájil se příkazem Krista.
Byl předveden před Maxima, který prohlásil, že císařské zákony zastihnou Kvirína všude a ten, kterého ho nazývá Bohem, mu nepomůže.
"Jak jsi na omylu," odpověděl mu Kvirín. "Náš Bůh je všude s námi a pomoci nám může na každém místě. Byl se mnou, když mne zajali, a je se mnou i zde, a právě nyní mne posiluje."
Maxim ho svými slovy ještě chvíli zkoušel zviklat v jeho pevném postoji a pak nařídil ztlouci ho holemi. Znovu mu chtěl do rukou vložit kadidlo, slibujíc mu záchranu života a vyhrožujíce mu jinak krutou smrtí. On však s důstojností a převahou odvětil: "Čím mi hrozíš, to si kladu za čest, a smrt, kterou se mne snažíš zastrašit, mně získá věčný život. Nikdy nenasypu kadidla na oltář patřící ďáblu. Uznávám jedině oltář živého Boha, jemuž jsem po léta obětoval víc. Mezi lidem vzniklo pobouření a Maxim rozhodl o poslání Kvirína k Amanciovi, vladaři horní Panonie, aby ho odsoudil na smrt.
Kvirín ještě vyznal, že právě koná kněžský úřad odevzdávaje se v oběť pravému Bohu, načež byl uvržen do vězení. Tam spoután posiloval se modlitbou, děkoval, že mu byla dána milost pro Krista trpět, a prosil za své věznitele. Žalářník Marcel ho při noční kontrole uviděl ozářeného podivuhodným světlem, které od něj vycházelo ozařujíce žalář. Byl uchvácen a uvěřil v Boha, o němž Kvirín mluvil. Se slzami mu padl k nohám a prosil biskupa, aby se za něj modlil, a vyznal, že v jiného boha již nechce věřit. Ještě před Kvirínovým odchodem, k němuž došlo až třetí den, byl od něj dostatečně poučen a přijat do církve.
Po odvedení do Sabarie před císařského náměstka Kvirín znovu obnovil své vyznání a potvrdil skutečnosti uvedené v průvodním listě. Zdůraznil, že za život věčný, který hlásal svým věřícím, rád položí život časný. Amanc ho odsoudil na smrt utopením. Byl prý odveden na most, kde mu k hrdlu údajně přivázali mlýnský kámen a pak ho svrhli do vody. Zázrakem zůstal chvíli nad hladinou, aby vydal o Kristu poslední svědectví a přítomné napomenul, aby se nedali zastrašit smrtí a setrvali ve víře až do konce. Teprve potom šel prý kámen ke dnu a stáhl ho do hlubiny řeky Sibaris nebo Gunse. Podání neuvádí její jméno jednotně, shodují se jen na blízkém městu Sabarii. (Město se prý později jmenovalo i Čepreg, ale nyní se jmenuje Szombathely.)
Jeho mrtvolu věřící vyhledali a pohřbili v kostele v Sabarii v Panonii. Asi v V. století za vpádu hord do Panonie byly jeho ostatky z obav před lupiči přeneseny do římského mauzolea Platonia na Apijské cestě k sv. Šebestiánu. Uvádí se, že se ostatky později dostaly do chrámu sv. Vincence v Miláně.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Není jedno, jaké vydáváme svědectví. Pravda a láska musí mít v mém životě vždy přednost. O tyto ctnosti budu usilovat a začnu hned prosbou o pomoc k Duchu svatému.Bože, Tys naplnil svatého Kvirína duchem pravdy a lásky, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře, pravdě a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Franciscus Caracciolo (1608); Quirinus, ep. Sisciacen (309); Petrocus Cambriensis (s. VI.); Metrophanes (ca. 325); Optatus, ep. Milevitan. (s. IV); Gualterius, abbas (s. VIII); Nicolaus et Tranus (ante s. XII); Pacificus Ramati♦ (1482); Philippus Smaldone (1923); Antonius Zawistowski et Stanislaus Starowieyski♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský