Eugenius Pp I
2. června, připomínka | |
Postavení: | misionář, zakladatel kláštera OP |
Úmrtí: | 657 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem Rufiniánovým z Aventina. Po Martinovi I., připomínaném nezávaznou památkou 13. 4., byl zvolen papežem. Už když exarcha odvážel ztrýzněného Martina I. do vyhnanství, nařídil Římanům zvolit si nového papeže. Z obav, aby císař na papežský stolec nevnutil nějakého kacíře, ještě za života Martina I. byl zvolen dalším papežem Evžen I. Ten však nastoupil až 10. 8. 654, kdy Martin I. ve vyhnanství s tím vyjádřil souhlas. Martin pro závažné okolnosti s novou volbou souhlasil, i když s ní původně nepočítal.Konstantinopolský patriarcha Pyrrhus si sestavil svoje vyznání víry a poslal ho Evženu I. Obsahovalo šířené kacířství. Budoucí patriarcha, kněz Petr, začal učit o trojí vůli v Kristu a Pyrrhus jeho názory přijal za své. Proti těmto bludům musel Evžen I. zaujmout stanovisko. Odmítl Pyrrhova synodika a apokrisiářům zakázal jakékoliv společenství s církví v Konstantinopoli. Museli se omezit jen na styky přímo s císařem. Řekové se proti papeži bouřili a kacířští dvořané vyhrožovali v polovině září r. 656, že by s Evženem I. naložili jako s jeho předchůdcem, pokud by je právě nezaměstnávalo nepřátelství se Saracény.
Petr, který se stal novým patriarchou, získal papežské vyslance pro doručení poselství do Říma, kde bylo veřejně přečteno v bazilice Panny Marie Sněžné. Poselství vyvolalo pobouření, protože v něm nebyl zavržen monotheletský blud. K uklidnění došlo teprve když je papež označil za kacířské a své vyslance, kteří poselství v Konstantinopoli podepsali, vyobcoval. Jeho pontifikát, ve kterém se potýkal s ohrožováním pravé víry, trval jen dva roky a devět a půl měsíce. Zemřel s pověstí svatosti.
Marcellinus et Petrus (304); Pothinus, Blandina et XLVII socii, - , m.m. (177); Erasmus (asi 303); Nicephorus, ep. Cpolitan. (629); Eugenius Pp I (657); Sadochus et socii♦ (1250); Guido, ep. Aquen. (1070); Nicolaus, peregrinus (1094)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský